Žhářka je další spotřební horor od studia Blumhouse
Jedenáctiletá Charlie (Ryan Kiera Armstrong) se od narození s rodiči (Zac Efron a Sydney Lemmon) neustále stěhuje z místa na místo. Nomádský způsob života ji neskutečně rozčiluje, ale rodiče netuší, jak jinak ji ochránit. Charlie je totiž „jiná“. K zapalování věcí nepotřebuje sirky ani zapalovač, stačí, když se rozhodne, že mají hořet. Horší je, že svou schopnost nedokáže úplně ovládat, a když je rozhozená, může být sobě a svému okolí pořádně nebezpečná. Tajná vládní agentura, která se specializuje na vyhledávání a ovládání podobně mimořádných lidí, po Charlie samozřejmě jde, a to je důvod, proč rodina permanentně utíká. Stačí jeden malý incident a Charlie se objeví na jejich radaru a zmizet z něj není snadné. Tihle lidé se navíc neštítí používat násilí, ani vražda pro ně není nijak zásadní problém. Proti sobě však mají zoufalé rodiče, kteří jsou pro ochranu svého dítěte ochotní obětovat cokoliv, a holku, kterou opravdu rozčílit nechcete, pokud na sobě nemáte protipožární oblek.
S adaptacemi Stephena Kinga je to jako na horské dráze. Některé stojí za to (Osvícení, Mrtvá zóna, Zelená míle, Nadaný žák, Doktor Spánek), některé zase tolik ne (Cell, Ve vysoké trávě). Jeho kniha Firestarter se poté dočkala adaptace již v roce 1984 (Ohnivé oči) v režii Marka L. Lestera, zahrála si v ní tehdy mladá Drew Barrymore. Po téměř 40 letech byl ovšem nejspíš po vzoru To či Řbitovu zvířátek čas na novou adaptaci, která skutečně vznikla v režii Keitha Thomase. Ten již nyní tvrdí, že se na nové adaptaci Žhářky plánuje potencionálně vystavět celá franšíza, přičemž je možné, že dojde na pokračování, prequel i televizní seriál. Vše by ovšem především potřebovalo solidní základ. A Žhářka silnou půdu kdovíjak nepřipravuje.
Problém se studiem Blumhouse
Nejedná se jen o nejhorší adaptaci knih Stephena Kinga o delší dobu. Žhářka totiž dokáže obstát i jako obstojný příklad toho, co je s adaptováním Kingových knih většinou špatně. Stěžejní háček je i tentokrát v tom, že se hodinu a půl dlouhý film snaží adaptovat 426-stránkovou knihu, přičemž se na jednu stranu snaží spousty věcí vměstnat právě do hodiny a půl, především si poté nová adaptace Žhářky jde výrazně svou vlastní cestou. V tom by pochopitelně nebyl problém, existuje několik filmů, kteří dokážou obstát jako dobré filmy, ale i špatné adaptace. Háček ovšem spočívá v tom, že tento ústup stranou vlastně žádné ovoce nepřináší. A vedle studia Blumhouse Marvel Studios přestává působit jako fabrika.
Jedním z aktuálně nejmocnějších mužů Hollywoodu je rozhodně Jason Blum. Hlava studia Blumhouse, které je schopné ročně dodat klidně 10 snímků. Některé přitom pochopitelně stojí za to (Whiplash, Uteč, BlackKkKlansman, Halloween z roku 2018, Neviditelný muž), Blumhouse jde ovšem především zaznamenat jako fabriku na levné a ve velké míře spotřební horory. I Žhářka vyšla pouze na 12 milionů dolarů, i tady se ovšem tedy sázelo na to, že diváci si zajdou do kina na nový horor, ten se díky nízkým nákladům dokáže snadno zaplatit. Žhářce tak v tomto případě podráží nohy jen simultánní premiéra na streamovací službě Peacock, která nejspíš plánům Keitha Thomase na širší filmovou franšízu zlomí vaz. A právě po samotné Žhářce to škoda vůbec není.
Kvalitní soundtrack, slušná kamera i snaživý Zac Efron
Knihy Stephena Kinga si rozhodně nezaslouží takové zacházení, rozhodně nejsou materiálem pro nízkorozpočtovou podívanou. Snadno se dá namítat, že nejsou důležité peníze, vždyť schopný tvůrce dokáže i z drobných udělat velkou show (jako Sam Raimi u prvního Evil Dead). Jenže to se právě nedá říct o Keithu Thomasovi. Žhářka by do velké míry měla stavět na postavách, i kvůli krátké délce je ovšem prostor především pro dohánění děje kupředu, není čas na ničem moc stavět, především právě na rozvoji postav.
Postavy? Ty tam vlastně jen jsou. Zac Efron dokáže, že i s plochým scénářem dokáže předvést slušný herecký výkon, zrovna na tento film je ovšem víceméně škoda. Mladá Ryan Kiera Armstrong je také v rámci zadání fajn. Následně je jen těžké v průběhu dále chápet motivace jednotlivých postav, především vyvrcholení vztahu dvou postav rázem přijde odnikud. A snadno přitom vyvstanou myšlenky na vaření z lejn.
Díky rozpočtu jsou víceméně slabé i akční sekvence, při definitivním použití pyrokinetických schopností i zobrazení základny hlavních zlosynů se definitivně projeví produkční limity. Jen díky šikovnému kameramanovi Karim Hussainovi to sem tam má nějaký ten pěkný vizuální nápad, nejvíc poté vyniká především hudba, za kterou z 1/3 stojí legendární John Carpenter, z 1/3 jeho syn Cody Carpenter a z 1/3 Carpenterův kmotr Daniel A. Davies. Osvědčená trojice z posledních dvou Halloweenů i tentokrát stojí za povedeným hudebním soundtrackem, který dokáže připomenout právě ty nejlepší hudební motivy z posledních dvou Halloweenů. A skutečně platí za jedno z mála, co lze na nové Žhářce chválit.
Žhářka závěrem
V součtu jde skutečně dost možná o jednu z nejhorších adaptací knih Stephena Kinga, která vždy vznikla. Žhářka možná dokáže obstát jako snaživé béčko. Režie Keitha Thomase je ovšem v součtu nezajímavá a prokazuje, že tady ten cit k původní látce dvakrát není. Na závěr si nedokážu odpustit ještě jedno rýpnutí: Dá se přeci jen snadno uvěřit tomu, že v Marvel Studios by ze spin-offu Pyra z X-Menů vymlátili brutálně víc.
Verdikt: 4 z 10
Zdroj: csfd.cz
Zdroj hlavního obrázku: wallpapersden.com
