Útěk do Berlína je dokumentárním filmem o jednom z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů rozhodla se zbraní v ruce opustit tehdejší komunistické Československo, aby se zapojila do bojů v tehdy očekávané válce mezi Západem a Východem. Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína a následné osudové události, které se staly jejím blízkým doma. Příběh bratří Mašínů jde zpátky na území dvou států, které už na mapě nenajdete – místy děje jsou Československo a Východní Německo, jeho údobím raná padesátá léta. Svět rozpalují vášně studené války. Barvou dne je rudá, odstíny morálky jsou šedé a v příběhu vystupuje 25 tisíc statistů pročesávajících pošmourné bažiny na jih od Berlína. Jsou jimi celá armáda německých milicionářů a sovětských vojáků. Pátrají po „ozbrojeném gangu teroristických banditů“…
V hlavních rolích je pětice mladých mužů, z nichž jen dva se pravidelně holí. Vedou je dva bratři: třiadvacetiletý Radek Mašín je studentem Vysokého učení technického, jedenadvacetiletý Josef Mašín je tanečníkem. Dějové obrysy dokumentárního filmu napsal život sám a příběh sám zůstává velice aktuálním. Odbojová skupina bratří Mašínových cloumá českým i německým veřejným míněním ještě dnes. Mašínové byli tehdy teprve náctiletí mladíci, když začátkem padesátých let vyhlásili svou válku československému stalinismu, a jejich činy od té doby rozdělují českou veřejnost – byli Mašínové moderní hrdinové tím, že se postavili totalitární tyranii, anebo šlo o zbrklé mladíky, kteří svými vražednými počiny nedokázali vůbec nic… (synopse distributora)
Útěk do Berlína jako rekonstrukce příběhu bratrů Mašínů
Příběh Skupiny bratrů Mašínů do dnešní doby rozpolcuje společnost, nedávno si na jejich příběh posvítil film Bratři, který též vyvolal různé typy emocí, především se ovšem samotný Josef Mašín k filmu vyjádřil tak trochu kriticky. Kdy se to samé nedá říct o dokumentu, který do kin přichází pár týdnů po bratrech. Útěk do Berlína se totiž může mimo jiné pochlubit výpovědí samotného Josefa Mašína, posledního přeživšího člena Skupiny bratrů Mašínů. Právě i samotná výpověď Mašína zvládá dokumentu oproti nedávnému hranému filmu dodat něco navíc, i když je pochopitelně nefér tyto dva projekty srovnávat. Tady je naše recenze filmu Útěk do Berlína.
Za dokumentem stojí Martin Froyda a Jan Novák, který mohl bratry osobně poznat skrze Miloše Formana. Místo jejich plánů na celovečerní hraný film tehdy obdržel dotace zmíněný nedávný film od Tomáše Mašína, který je vzdáleným příbuzným bratrů Mašínů, rozhodnutí tedy nakonec padlo na dokument. Dokument poté shrne vše, co předcházelo cestě do Berlína, dokument se ovšem především soustředí především na zmíněnou cestu do Berlína, kterou doprovází výpovědi nejen Mašína a různých historiků, ale také archivní výpověď Milana Paumera (jednoho z tehdy tří přeživších členů Skupiny) a především výpověď Zdeny Mašínově, sestry bratrů Mašínů.
Poctivá dokumentární práce
Samotný dokument je poctivou prací, která schopně pracuje s archivními záběry, doprovodným vizuálem (mimo jiné grafickým románem Zatím dobrý, za nímž stojí samotný Novák) i formou rekonstrukce cesty z Československa do Západního Berlína. Výpověď zesnulého Milana Paumera je převzata z archívu Paměti národa, výpovědi Josefa Mašína a Zdeny Mašínových jsou poté vytvořené zcela nově, přičemž největší emoci zvládá vyvolat nejen sourozenci společná návštěva jedné pro příběh velmi známé lokace, ale především vyjádření samotného Mašína.
Sám Josef Mašín prohlašuje, že ničeho nelituje, především ovšem Sametovou revolucí a pád socialismu v Čechách nebere jako vítězství. Proč ? Jednoduše, komunisti dle něj nezmizeli, zvolili si Václava Havla za prezidenta a svobodné Česko i Slovensko dle něj neexistuje. Tento dokument je poté jistě předurčen k tomu, aby opět otvíral četné diskuze, především prohlášení Mašína o tom, že ničeho nelituje zvládlo i po novinářské projekci při tiskové konferenci vyvolat poměrně výrazné emoce. To pouze dokazuje, že Mašíni i nadále budou mít své podporovatele i odpůrce, jde o příběh, který vyvolával, vyvolává a ještě pořád bude vyvolávat emoce. I díky projevu samotného Mašína má tento dokument jistě větší výpovědní hodnotu nežli pár týdnů starý celovečerní film. A jistým lidem by teoreticky mohl definitivně pomoct s jistým názorem nad tuto kontroverzní kapitolou Studené války.
Recenze filmu Útěk do Berlína závěrem
Zručně realizovaný dokument, jenž bude stejně vyvolat především kontroverze, především v moment, kdy se ke slovu dostane Josef Mašín. Právě jeho přednes ovšem dodává Útěku do Berlína výpovědní hodnotu, kontroverzní kapitole Studené války rozhodně zvládá dodat něco navíc, Martinu Froydovi i Janu Novákovi se tak rozhodně musí smeknout klobouk. Především i díky zvolení On the Nature of Daylight od Maxe Richtera….
Verdikt: 7,5 z 10
Tohle byla naše recenze dokumentu Útěk do Berlína. Oplatí se tato novinka vidět?
Zdroj titulního obrázku: CinemArt CZ
