Charlie Reade vypadá jako obyčejný středoškolák, ale už toho má dost za sebou, život se s ním rozhodně nemazlil: máma mu umřela při autonehodě, z táty se stal alkoholik. Ve svých sedmnácti Charlie potkává Howarda Bowditche, samotáře z domu na vysokém kopci. Na zahradě za domem stojí zamčená kůlna, z níž se linou příšerné zvuky. Pan Bowditch umírá a Charlie zjišťuje, že mu dům odkázal – spolu s tajemstvím, které bude zatraceně těžkým břemenem. V kůlně je totiž portál do jiného světa. Ten jiný svět je v ohrožení a spolu s ním i ten náš. V paralelním vesmíru jsou honosné paláce s vysokými věžemi, zatuchlé podzemní kobky a magické hodiny, které umějí vrátit čas.
Jaká je Pohádka během čtení? | Recenze Stephen King: Pohádka
Začala bych celkovým designem. Pohádka je pořádná bichle, má přes sedmset stran. Ale zároveň je trochu jiná než ostatní knihy vydavatele. Jiný font a řádkování. Písmo je roztaženější a mezery mezi řádky jsou větší. Nejsou to tedy tedy žádné nahuštěné blešky, které mohou kazit dojem ze čtení. Ano, trochu to nafoukne knihu, ale to nevadí. Kniha je „kingovsky“ rozdělena do kapitol, které obsahují číselné oddělení do podkapitolek. Navíc každá kapitola obsahuje vždy slovní spojení (tři až šest), které vám zhruba shrnou, co se v kapitole stane (a je to vybrané tak dobře, že se nic nedozvíte dřív, než máte, Stevie přece není žádný nemotora). Pokud si pamatujete, na co to má odkazovat v rámci literární historie, užijete si v knize ještě spoustu dalších věcí. A pokud si to nepamatujete, nic tolik vážného se zase neděje. Děj to neovlivňuje. Naopak, nemusíte si říkat: „Já jsem fakt starej!“.
Láska k literatuře a k velikánům na prvním místě…o tom je Pohádka
Rozhodla jsem se, že nebudu zmiňovat „hon za devatenáctkou“ a různé odkazy do jiných děl autora. To nechám na každém čtenáři, ať si hledá a hraje sám. Přesto bych ráda zmínila, že podobně jako v Prokletí Salemu, kde svým pojetím vzdává King poctu Shirley Jackson, tady se vydal ještě o trochu hlouběji. Tak hluboko, až za Lovecraftem, kterého autor počítá mezi své nejoblíbenější (a spoustu dalších autorů, na které doslova odkazuje a jejich zmiňuje) a několikrát se pokusil i o podobné útvary. Kde nejvíc asi vyčnívá kniha Z Buicku 8, povídka Ve vysoké trávě, kterou napsal s Joe Hillem a Prokletí Jeruzalémské. Ale v Pohádce se King utrhnul ze řetězu. Protože svět Empis není žádné pohádkové místo. Je to drsný svět, který nedá nikomu nic zadarmo. Natož Charlimu Readovi. Ale co s tím vším má společného Howard Bowditch…
Povedené ilustrace…
Co je na Pohádce krásné, jsou rozhodně ilustrace. Ilustrací na skoro celou stránku začíná každá hlavní kapitola. A proč to zmiňuji? Protože tyhle ilustrace mají na svědomí pánové Nicolas Delort a Gabriel Rodriguez. Přičemž druhý zmínění je českému čtenáři víc než známý svou prací na komiksové sérii Zámek a klíč od Joe Hilla. Pohádka má navíc krásnou obálku, která vás nutí stále se dívat. (Plus hezky zpracované vnitřní desky.) A kdo ví, možná právě proto sejdete ty schody do jiné říše a ani nebudete vědět, jak se to stalo. A jaká je Pohádka, když po těch schodek v kůlně sejdete dolů?
„Chtěl jsem najít sluneční hodiny a podívat se, zda skutečně dokážou to, co pan Bowitch tvrdil. A nesmíte zapomínat, že mi bylo sedmnáct, což je ten správný věk pro dobrodružství a nerozumná rozhodnutí.“
Charlie, Radar a jejich dobrodružství…
Hned na začátku bych chtěla upozornit, že je kniha spíš pro toho, kdo už má Kinga načteného a ví, jak příběhově přemýšlí. Nebo pro hodně trpělivého nové čtenáře. Ano, k užití si příběhu musíte mít pouze otevřenou mysl a užít si to. Protože první třetina je pouze o poznávání Charlieho a proč mu nedělá problém sejít po schodech dolů do nebezpečí a všechno riskovat. Kvůli nejlepšímu příteli. Kvůli psovi. Tedy feně, nesmím být drzá, nebo si mě Radar podá. Celou dobu s jemnými náznaky ze strany autora. Protože čtenář je právě v té první třetině informačně hodně před Charliem. Přesto je to strašně napínavé a stránky mizí a mizí. A když se Charlie rozhodne, že to musí udělat, budete mu držet pěsti a přát štěstí. Bude ho potřebovat. Hodně.
Hluboko do Pohádky…
Jenže potom se to všechno otočí a King začne vyprávět příběh, který je napínavý, dobrodružný a je v něm mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Přeci jen… Charlie není jenom kluk, který chtěl zachránit svého přítele. Charlie je kluk, který chce zachránit všechny. A kdo ví, možná je Charlie právě ten, kdo přivede zpátky všechny motýly…
Protože Pohádka je plná magických věcí a magických odkazů do jiných knih. Je plná mouder a poučení. Navíc způsobem zvoleného vyprávění dovoluje hrát si s textem i čtenářem různými vsuvkami a myšlenkami Charlieho. A kniha působí na čtení moc příjemně i v momentech popisu ošklivého.
Jaká je tedy Pohádka?
Celé Charlieho dobrodružství je napínavé, příjemně kingovské a naprosto uchvacující, protože Stehen King je mistr charakterů svých postav. Ty jsou pro něj nejdůležitější. Nepatřím mezi slepé obdivovatele autora a umím na jeho knihách najít i nějaké ty chybky. Tady jsem hledala těžce a nenecházela. Proto Pohádku bez váhání doporučuji.
Hodnocení: 10/10
Tohle byla naše recenze ke knize Pohádka, kterou napsal Stephen King. Pokud se vám líbila, tady si můžete přečíst další.
Zdroj titulního obrázku: Beta Dobrovský
