Evan Peters jako Jeffrey Dahmer
Usvědčený zabiják Jeffrey Dahmer (Evan Peters) za víc než deset let zavraždil sedmnáct mladých chlapců a mužů. Jak tak dlouho dokázal unikat spravedlnosti?
Jeden z nejznámějších a v mnoha očích i nejzvrácenějších sériových vrahů všech dob. Zlo, které se dost možná narodilo jako čiré zlo, dost možná ho ovšem skutečně pouze ovlivnilo nepříznivé dospívání. Monstrum, které při vyslovení jeho jména dokáže i téměř 30 let po své smrti dokáže v lidech vyvolat husinu. Sériový vrah, kanibal a nekrofil Jeffrey Dahmer se stal terčem nové minisérie Ryana Murphyho (tvůrce seriálů jako American Horror Story, American Crime Story či Feud) Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera, kde se hlavní role chopil Evan Peters, 10-dílná minisérie se poté pokouší zmapovat historii Dahmerových činů, ovšem i dospívání. Jeden z nejočekávanějších seriálů roku byl ihned na skladě, hlavní bylo očekávání nezničit. A to se naštěstí nepovedlo.
Evan Peters si jde pro druhou Emmy
Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převypravování Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.
Evan Peters dodnes zůstává poměrně nedoceněným hercem. Je jednou z hereckých stálic American Horror Story, jeho Quicksilver z X-Men filmů si kradl mnoho momentů pro sebe a za fantastický výkon v minisérii Mare z Easttownu si Peters minulý rok konečně po právu odnesl cenu Emmy. A v Příběhu Jeffreyho Dahmera si koleduje o to, aby si pro další Emmy šel už za rok. Stačí se podívat na záznamy skutečného Dahmera a je očividné, že se Peters Dahmerem stal. Předvádí zde komplexní výkon, ze kterého ideálně mrazí a i přes samotný název Monstrum se Petersovi zvládá podat lidštější stránku Dahmera. Příběh Jeffreyho Dahmera se nesnaží jednoho z nejodpudivějších sériových vrahů USA bránit, zabývá se ovšem zárodky jeho praktik a dostává se Dahmerovi skutečně do duše.
Minisérie, kde je vše na svém místě
Při sledování samotné minisérie má poté divák jednoduše snadno pocit, že je vše na svém místě. Je skvěle zrežírovaná všemi 5 režiséry, skvěle napsaná všemi 6 scenáristy a skvěle zahraná nejen Petersem, ale i Richardem Jenkinsem v roli Dahmerova otce Lionela či především Niecy Nash v roli Dahmerovy sousedky Glendy Cleverand. Minisérie se přitom dotýká i selhávání systému, oslavování šílených vrahů, výrazně i rasismu a homofobie. Ze samotného uchopení je cítit vášeň pro silnou látku a snaha o to jí co nejlépe zpracovat.
Fenomenální práce s napětím a častá bravurní kompozice jednotlivých záběrů, především ovšem snaha o realistické a nepříjemné pojetí. Díky téměř 9-hodinové délce celého seriálu je na prozkoumání Dahmerovy historie a činů velmi času, skákání v čase v rámci vyprávění je poté dalším funkčním nástrojem k vytvoření mozaiky. Dospívání Jeffreyho Dahmera například prozkoumal snímek My Friend Dahmer, kde Dahmera ztvárnil Ross Lynch, toto období je ovšem Příběhu Jeffreyho Dahmera zpracováno o poznání zajímavěji, kdy má člověk divák z tohoto období výrazněji pocit toho, že je toto období středem události ve formování toho slavného sériového vraha. I proto, že zárodky neprobíhali až na střední škole, ale už na té základní.
Nejen výpověď o Dahmerově řádění, ale i systému samotném
Nick Cave a Warren Ellis poté dle předpokladů ani tentokrát se svým soundtrackem nešlápli vedle, jejich soundtrack je solidním mrazivým doplňkem už k tak mrazivé atmosféře. Kontroverzním aktuálním tématem je ovšem debata nad tím, zda by se tito sérioví vrazi měli dočkávat filmových a seriálových zpracovávání svých činů. Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera si ovšem svou existenci nemusí obhajovat pouze vynikajícím audiovizuálním zpracováním, ale právě i připomínce nad ohavnými zločiny, které dost možná do jisté míry formuje samotný systém. Samotný Příběh Jeffreyho Dahmera ostatně dokazuje, že Dahmer dělal velmi nešikovné chyby a vše mu do velké míry vycházelo jen díky neschopnosti policajtů či úmyslné ignoraci díky faktu, že celkem 9 z 17 obětí bylo Afroameričany.
Jeffrey Dahmer nebyl žádný génius, využíval ovšem faktu, že policisty odradila byť jen zmínka slova gay. Stejně tak děsivé jako Dahmerovo vraždění tak zůstává sledování systému, který tomuto řádění ponechal víceméně volné ruce. Systém, kde je ve finále i možné, že někdo jako Dahmer získá armádu fanoušků. Příběh Jeffreyho Dahmera se dívá pravdě do očí a to i přes fakt, že jde o pravdu nepříjemnou. Seriály a filmy o těchto monstrech by vznikat měli, ve správných rukách totiž mají neskutečné reflektující sílu a dokáží leckdy nazvat problémy společnosti pravými jmény. Zhruba jako právě Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera.
Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera závěrem
Těžko říct, zda se z Monstra stane další antologický seriál z dílny Ryana Murphyho a časem nedojde i na zpracování příběhu jiných sériových vrahů (příběh jednoho z nich je nakousnut už zde), pokud by se ovšem zpracování jejích řádění dočkalo stejné péče jako právě Příběh Jeffreyho Dahmera, šlo by jistě i tentokrát o bravurní i když účelově pochmurné zpracování…
Verdikt: 9,5 z 10
Zdroj hlavního obrázku: Netflix
