Když byl Chlapec (Dev Patel) hodně malý, vyprávěla mu matka legendu o mýtickém opičím králi Hanumanovi, který pomáhal bezmocným, stíhaným útlakem i křivdami. Pak mu přímo před očima matku zavraždí představitelé moci a chlapci dojde, že žádný Hanuman neexistuje. Možná i proto už jako dospělý v masce opičáka obráží nelegální zápasy, kde se nechává do krve ztlouct populárnějšími zápasníky. V těch nejtemnějších uličkách města hledá cestu k „těm nahoře“, kteří mu před lety tak fatálně ublížili. Když ji nakonec objeví, promění se v impozantní a zároveň děsivý nástroj pomsty, jenž ho má zbavit všech stínů z jeho minulosti. Dokáže to sám? A co se s ním stane, až na téhle cestě lemované smrtí dorazí na konec?
Opičí muž jako ukázka tvůrčích schopností Deva Patela
Dev Patel se jako herec představil v Milionáři z chatrče Dannyho Boylea, kdy byl již tehdy Patel vnímán jako výrazný herecký objev, který se ještě někde objeví a jistě o něm bude slyšet. Poslední vládce větrů M. Night Shyamalana mu dle jeho vlastních slov málem poničil kariéru, následně se ovšem Patel objevil ve filmech Chappie, Lion, který mu vynesl nominaci na Oscara, nebo fantasy Zelený rytíř. Patel poté není prvním hercem, který si našel cestu k režii, v jistých kruzích se poté o něm dokonce mluvilo jako o případném kandidátovi na nového představitele agenta Jamese Bonda, kdy se Patel na první pohled možná nejeví jako ta nejpravděpodobnější volba.
Právě jeho režijní debut ovšem může snadno dokázat, že Patel mohl jako agent 007 nejen správně zazářit, ale také se častěji objevovat v rámci akčního žánru. A hlavně by se mohl častěji chopit režie. Je ostatně aktuálně nominován na cenu BAFTA za „Výjimečný debut britského scenáristy, režiséra nebo producenta“.
Opičí muž je je jedním z nejlepších režijních debutů posledních let. Konkrétněji jeden z těch debutů, který působí dojmem, že má jasně danou vizi, je vyšperkován do nejmenšího detailu a je snadné nechat se pohltit každou jeho části. A přitom vůbec nevadí, že se tu vlastně sleduje další variace příběhu o pomstě, kdy se přitom tak nějak nevyhnutelně musí přiznaně odkazovat k Johnu Wickovi (ani tentokrát nechybí roztomilý pes), přitom všem by se ovšem mělo upozornit na to, že Opičí muž nesází na non-stop akci a s akcí operuje vlastně velmi střídmě. Neznamená to ovšem, že by Opičí muž nezvládl zabavit i v momentech, kdy zrovna hlavní hrdina místo mlácení a podřezávání krků nějak přežívá v těžkém indickém prostředí a pomalu se chystá na svou plánovanou pomstu.
Opičí muž je komplexní dílo, važme si takových akčních filmů!
Opičí muž má blíže nežli k Johnu Wickovi blíže k Raidu, nechybí mu chvilkový westernový nádech a přitom nepostrádá sociální komentář. Nechybí mu to Sharlto Copley, který utvrzuje, že si málokterý herec za poslední roky užívá své větší či menší role v nejrůznějších filmech, dost výrazných indických hereckých tváří, především ovšem sám Patel, který je hvězdou nejen před kamerou, ale především za ní. Jeho titulní hrdina je anonymní a své krycí jméno vymyslí sofistikovaně, při své cestě pomsty přitom pochopitelně pochopí, že vlastně nebojuje jenom za sebe, ale že stojí bojovat i za něco víc. I proto je vlastně uspokojivé sledovat, jak se musí titulní hrdina nechat potupně mlátit, aby ve finále předvedl, že v něm dřímá skutečný opičí muž.
V rámci příběhu se tak chytře pracuje s legendou o Hanumanovi, Patel zároveň za kamerou skvěle pracuje s každou výraznou složkou filmu – tento akční film výtečně pracuje s hudbou, vyhrává si s barvami, zvuk si zaslouží předváděčku v tom nejvyšším možném počtu reproduktorů, střih je parádní a především akce kreativní. Málokterý akční film se může pochlubit tím, že se v něm má skutečně každý úder, každá kapka krve a každý „achievement“ tu pravou sílu. Z obyčejné revenge story se poté skutečně vyklube zároveň film, kde spolu soupeří náboženství a politika, Patel při tréninkové montáži evokuje nejlepšího z Bruce Lee a pochopitelně nechybí ani evokace Bollywoodu. Přitom všem je pořád potěšující to celé sledovat.
Opičí muž si zaslouží být zapsán do análů akčního filmu
Označit tak Opičího muže za nesvěží a zaměnitelný akční film je do velké míry příliš krátkozraké, Patel skutečně totiž dodává něco speciálního a to i přes fakt, že servíruje chvílemi něco, co nejednomu akčnímu divákovi spíše zchladí očekávání. Patel totiž zvládá i perfektně dávkovat flashbacky, budovat mnohé z drobných momentů a díky tomu i budovat pouta titulní postavy s postavami vedlejšími. I tyto interakce přitom přináší drobná či větší sladší ovoce, stejně tak momenty, kdy hlavní hrdina vyloženě nesází na pistole a jeho největší zbraní je mu okolí a drobné či větší předměty. Každý úder pánvičkou nebo mikrovlnkou je cítit.
Dev Patel dohromady realizoval perfektní poctu akčnímu žánru. Je vidět, že má nakoukáno, je vidět, že snaží dodat něco svěžího, je vidět, že dodává perfektní mix některých akčních milníků. A přitom všem pořád zůstat tak svěží, aby se tu skutečně nemuselo hned nadávat do indického Johna Wicka nebo indické variace na Raid. V omezených produkčních podmínkách (10 milionů dolarů) a v na první pohled nepříliš vábném prostředí představil Patel výtečně vystavěný svět zkorumpovaných politiků a lidi, kteří jsou věrní víře, mezi ně se poté dostane muž, který je posedlý osobní pomstou, aby následně pochopil, že je jeho pomsta součástí něčeho většího. A na to celé je radost pohledět. Díky Devu Patelovi, protože čím dál méně vyskočí pocit, že se skutečně zvládl realizovat akční film, který bude zapsán do análů akčního žánru.
Opičí muž závěrem
Opičí muž by měl být povinnou radostí pro fanoušky akčního žánru, nutně ovšem nejspíš neuspokojí všechny. Rozhodně je ovšem krátkozraké označit ho pouze za variaci na Raid nebo Johna Wicka. Patel se jeví jako nejvíce sebejistý režijní debutant posledních let, který si vyhrává s každou důležitou audiovizuální stránkou, zároveň se v hlavní roli zvládne představit nejen jako potencionální ideální představitel Jamese Bonda, ale především jako herecká tvář i režijní tvůrce, který by se měl u akčního žánru předvádět častěji. Nejenom, že jde o audiovizuálně vyšperkovaný a akční choreografií perfektně vystavěný film, svým přesahem a v závěru i správným návalem emocí jde o naprostou audiovizuální orgii, která potěší jako málokterý akční film za poslední dobu….
Verdikt: 10 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Universal Pictures
