Se spisovatelem, scenáristou a režisérem Alex Garlandem to především na filmovém poli bývá složité. Autor scénáře k 28 dní poté, sci-fi Sunshine nebo Dreddovi z roku 2012 v roce 2014 skrze sci-fi Ex Machina realizoval svůj režijní debut, kdy ambiciózní scénář s působivou vizí dal najevo, že by mohl Garland filmovému světu ledacos nadělit i jako režisér. Rozporuplné přijetí jeho dalších dvou filmů s názvem Anihilace a Men ovšem naznačilo, že to Garland u diváků nebude mít lehké.
Jeho 4. film s názvem Občanská válka je ovšem do jisté míry vděčnější záležitostí, do velké míry se jistě jedná o jednu z nejvíce mainstreamových záležitostí, která vyšla ze stáje studia A24, které se v posledních letech proslavilo filmy s jasnou autorskou vizí a čím dál výraznějším postavením u nejednoho cinefila. Zvládá být Občanská válka dalším působivým filmem z dílny tohoto studia?
Občanská válka (Kolaps) režiséra Alexa Garlanda
Do jisté míry by se dalo snadno věřit tomu, že po zhlédnutí Občanské války diváci snadno Garlandovi odpustí výrazné neduhy jeho posledních filmů, přitom to neznamená, že by Garland nutně ztratil svůj rukopis a realizoval film, který bude pro všechny. Už z principu totiž sledování filmu nebude pro všechny příjemné. Už i proto, že je již nyní USA do velké míry rozdělené politickými ideologiemi a blízký výsledek voleb může v takovém či takovém případě mít nedozírné následky, stačí si ostatně vzpomenout na následky, které způsobily poslední výsledky prezidentských voleb v USA a pomyšlení, že tehdejší útok na Kapitol Spojených států Amerických by mohl být brán pouze jako slabý odvar oproti tomu, co by se mohlo stát v budoucnu.
Sám Garland svůj nejnovější film označil za alegorii na aktuální polarizovanou situaci v USA. Nemusí se přitom nutně strefovat do pánů s iniciály DT/JB a přiznaně odkazovat k jasně zřetelným alegoriím. Díky faktu, že se děj točí převážně kolem válečných fotografů jde po vzoru Nene Jordana Peeelea v Garlandově Občanské válce nalézt motiv o honbě za senzací, jak tato honba může snadno ohrozit lidský život a jak do jisté míry v rozdělené zemi do velké míry dost možná skomírá ta pravá definice lidskosti. Garlandova Občanská válka je v tomto ohledu nekompromisní, drsná a měřítkem i hloubkou velká.
Dosahuje film na své ambice?
Dosud nejdražší film A24 (50 milionů dolarů) skrývá dost možná největší ambice, které Garland za celou svou kariéru měl, ať už jako scenárista nebo režisér. Celé vyprávění má nádech tragédie, zobrazuje antiutopii a snadno evokuje například Apokalypsu Francise Forda Coppoly. Kirsten Dunst a Cailee Spaeny se výtečně doplňují jako zkušená fotografka/nováček, kdy mezi nimi vzniká mentorský vztah, zelenáč v podání Spaeny se poté poprvé projde vší tou krví, explozemi a výrazným počtem mrtvých. Pozice válečného reportéra se jasně vykresluje jako práce pro někoho, kdo nemá slabý žaludek. A to dávno před tím, než dojde k velkolepému finále, které zvládá být neskutečně intenzivní a zvládne dostát do jisté míry nevyhnutelnému tragickému nádechu.
Nejen, že je Kirsten Dunst v hlavní roli naprosto výtečná a její manžel Jesse Plemons zvládá být ve své roličce správně nepříjemně děsivý, všichni členové obsazení působí, že jsou na svém správném místě a to i Nick Offerman, který možná má být a možná nemá být alegorií na někoho s iniciály DT. Jak může hudební dramaturgie někdy působit nerozvážně, vše to sebe tak nějak zapadne, Garlandův dvorní kameraman Rob Hardy navíc zvládá i z těch nepříjemných hrůz vydolovat audiovizuální pozlátko. A to je ještě nutné naznačit, jak šikovně film pracuje s faktem, že jsou hlavní hrdinky fotografkami a jak film zvládá nejen skrze to šikovně pracovat se zvukem.
Mrazivá ukázka antimorálních hodnot
Samotné postavy nemají kdovíjakou hloubku, za pochodu se dá snadno myslet, že mohl Garland s daným konceptem pracovat trochu jinak, dost možná krapet odvážněji a možná i kreativněji. Na druhou stranu je po závěru jasné, že Garland zvládl do jisté míry naplnit široký potenciál a výsledek dohromady funguje. A do jisté míry není tak kontroverzní, jak mohl Garland po svých předchozích filmech slíbit. Jeho dystopická vize přesto zvládne být nepříjemná, především v moment, kdy se v plné síle představí zmíněný Plemons.
Film, který zvládne být mrazivý ukázkou antimorálních hodnot, především při uvědomění si, že Garland nevaří z vody a v mnoha momentech je jasné, co má zrovna symbolizovat takový či daný moment. Výsledek díky tomu nepůsobí tupě, nepůsobí jako hloupé béčko, působí jako sofistikovaná potencionální vize země, která je dost možná rozdělená na více nežli dva tábory. Film se zvládne strefovat do černého, nejenom tím, že si někdo neodpustí až příliš kruté zacházení k imigrantům, někdo zase preferuje hrubou sílu. Film přitom nutně nemusí sázet na nějakou formu politického komentáře, Garland spíše servíruje bohužel až příliš aktuální vizi potencionálního černého scénáře.
Ve spolupráci s vojenským konzultantem Rayem Mendezou (se kterým by měl Garland společně natočit válečný snímek Warfare) vznikl v nejednom ohledu ohromující film, který navíc zvládá být ohromující dávno předtím, než dojde k velkolepému akčnímu finále. Jak to celé pořád není vyloženě vděčné, přesto je to prakticky většinu času více nežli dost uspokojivé.
Občanská válka závěrem
Alex Garland si svou Občanskou válkou dost možná u nejednoho zvládne zachránit reputaci. Kvality filmu totiž tentokrát nemusí táhnout nahoru vizuál, na tu je silná antiutopická vize, která zvládá servírovat motivy o honbě za spektáklem, ztrácením lidskosti a především o vnímání takových událostí. Není přitom hned nutné rýpat do republikánů či liberálů, film obalovat nějakým osobním politickým komentářem a lacině rýpat do osob s iniciály DT/JB. Garland na to jde tak trošku jinak. A naštěstí tak sofistikovaně a tak působivě, že je skutečně snadné ho vzít na milost. Nejenom díky faktu, že se tento film může bohužel po 5. listopadu 2024 pořád stát více aktuálním.
Verdikt: 8 z 10
Zdroj titulního obrázku: A24
