Názory redakce na film Elvis
Režisér Baz Luhrmann je zpět. Na jeho nejnovější film jsme si museli počkat dlouhý devět let. V tomto článku si rozebereme jestli to čekání stálo za to. Luhrmann je megaloman a nikdy netočí mále filmy a malé příběhy. Romeo a Julie, Moulin Rouge!, Austrálie a Velký Gatsby. A teď přichází s filmem o samotném králi rokenrolu Elvisovi Presleym. My jsme měli možnost film vidět a podělíme se s Vámi o naše názory a dojmy k filmu Elvis. Samotný film jde do kin 23. června. Tolik slov k úvodu a jdeme na samotné názory redakce k filmu Baze Luhrmanna, Elvis.
Tom Bejvl
Baz Luhrmann dokázal v součtu Elvise natočit skutečně velkolepým způsobem a nezaostat v audiovizuálním a technickém vyšperkování. Elvis i díky tomu skutečně zůstává opulentní podívanou, která si svou přítomnost na velkých plátnech dokáže víc než obhájit a předvést jeden z nejpůsobivějších (nejen hudebních) biopiců posledních let. Luhrmannův vizuální styl je pastvou pro oči, divák se jen může radovat z kreativních kamerových hrátek, hravého střihu a Luhrmannův Elvis skutečně působí neskutečně naleštěným způsobem.
Elvis přitom při startu retrospektivního vyprávění může působit právě jako pohádka o balíkovi, který to ze dna dotáhne na vrchol, dočká se naplnění svého amerického snu a zapíše se do historie hudby. Epos o Elvisovi ovšem nevyhnutelně kvapí k tragickým motivům. V rámci 160 minut tak Elvis vypraví o poměrech v americké společnosti v 50-70 letech, naivitě, setkání s realitou i pádem na samé dno. Luhrmann přitom při vyprávění sází na archivní záběry, po vzoru Moulin Rouge! a Velkého Gatsbyho opět dokáže křížit dobovou muziku s moderní hudbou (dojde na Doju Cat i Eminema) a v jádru tak i přes audiovizuální a technickou vyšperkovanost zůstat tak trochu sympaticky neukázněnou podívanou.
Handicap biopiců muzikantů s tak tučným životem jako Elvis totiž do jisté míry tkví především v časovém limitu. Film sice trvá 160 minut a dokáže prakticky pokrýt 90% toho nejzásadnějšího v rámci Presleyho kariéry, u jednotlivých zrychlených momentů, omezeného prostoru některých postav či skákání v čase se ovšem akorát ukazuje, že by dost možná byla ve finále lepší šestidílná minisérie, která by toho dokázala pokrýt ještě víc. Na druhou stranu ovšem skutečně platí, že Luhrmannův Elvis pokrývá prakticky vše nejzásadnější. Přesto se při sledování divák nedokáže zbavit pocitu, že se někdy v rámci let 1955-1977 skáče skutečně příliš dopředu. V součtu na to nejvíc doplácí tak trochu zrychlené finále, kterému ovšem alespoň vyloženě nechybí nějaká smysluplná gradace.
8/10
Filip Scherhaufer
Boli tu viaceré filmy o hudobných legendách, no kráľ rocku je len jeden a jeho film musí tomuto titulu dostáť. Niekedy je pre niekoho rola ušitá na mieru. Pri filme Elvis to platí dvojnásobne a začnem tým menom, ktoré si pri tomto projekte zaslúži najväčšiu chválu. Všetci poznáme štýl režiséra Baza Luhrmanna, ak vám doteraz nesadli jeho predošlé práce, nesadne vám ani táto. Ako jeho veľký obdivovateľ môžem po pozretí Elvisa povedať, že toto je projekt, ku ktorému spela jeho celá kariéra. Budem veľmi úprimný, natočiť film o Elvisovi, ktorý by dokázal správne zachytiť jeho charakter, mnohé roky pôsobenia a číru energiu jeho hudby, by nikto iný lepšie nedokázal. Ide o projekt, ktorý je vyslovene ušitý pre štýl Baza Luhrmanna, vďaka čomu môžem povedať, že lepšie spravený film o známom hudobníkovi tu ešte nebol.
Hneď od úvodu vás udrie číra energia a to nie len hudbou, no najmä štýlom. Nikto doteraz nedokázal takto autorsky, filmovo zobraziť čisté pocity, ktoré hudba Elvisa Presleyho (no myslené skôr na hudbu všeobecne) v ľuďoch vyvolávala. Ste prikovaní v sedačke, posadení na dlhú jazdu a Baz sa vám snaží ponúkať najlepšiu jazdu každú minútu. Jediným problémom môže byť dĺžka filmu, ktorá vďaka rýchlemu a pestrému štýlu nedovolí plynule prechádzať do emočných vyvrcholení, ktoré film ponúka. Mimo toho je však film presne taký aký má byť. Pri Gatsbym som tento štýl obdivoval, no ku knihe sa nehodil. Tu nemohlo ísť o lepšiu a správnu kombináciu.
A platí to aj o obsadení. Austin Butler je neuveriteľný v roli Elvisa Presleyho. Butler ponúka naprosté pohltenie do jeho postavy a výsledok je takmer nerozoznateľný od originálu. Butler vlastní každú minútu, ktorú má na plátne a ide pravdepodobne o najlepšie vyzobrazenie Elvisa ako značky, no taktiež najlepšiu transformáciu herca do slávneho speváka, aké som kedy videl. Ak ste si mysleli, že Malek bol perfektný ako Freddie Mercury, Butlera budete hodnotiť na omnoho vyššom leveli. Tom Hanks taktiež opäť podáva bravúrny výkon.
Takto sa robí životopisný film, ktorý nehovorí o veciach čo sa diali, ale transportuje vás do filmového okna, aby ste ho prežili. Ponúka objektívny opis legendárneho mena, podaný v štýle, aký si Elvis zaslúžil. A to už je čo povedať, keďže ide o kráľa. Technicky najdokonalejší film roka, posolstvom je tam tiež, no či sa uchytí v oscarovej sezóne, sa bude odvíjať od konkurencie. No ak sa spýtate mňa, Elvis pre mňa jednoznačne bude patriť medzi to najlepšie, čo filmový rok 2022 priniesol.
9/10
Pavel Hrubeš
Mám moc rád Elvisovu hudbu. Mám rád filmy Baze Luhrmann. A to více jsem byl překvapený, že mi trailery tolik nesedly a prakticky jsem se na film skoro vůbec netěšil. Přistupoval jsem k filmu bez velkých očekávání a doufal jsem v dobrý životopisný film o králi rokenrolu. A ten jsem ve výsledku dostal, ale mám k němu hodně výhrad. Režisér Baz Luhrmann dostal své pověsti a natočil další opulentní film. Film je po technické a vizuální stránce dokonalý a Luhrmann má neuvěřitelný cit pro vyprávění obrazem. Skoro každý záběr je dokonale udělaný – od kamery, střihu, kostýmů, nasvícení až po přesnou mizanscénu. Luhrmann parádně vede herce k přesným výkonům a jako režisér odvedl dobrou práci.
Kde naopak Luhrmann selhal, je scénář a délka příběhu. Při sledování jsem měl pocit, že sleduji dva filmy v jednom. Příběh se točí kolem Elvise a jeho manažera Toma Parkera. O samotném zpěvákovi se toho moc nového nedozvíme, a proto se film mnohem více soustředí na postavu Parkera. Což, je samozřejmě velká škoda, jelikož se zde nabízela možnost jít ve stopách filmů jako je Walk the Line, Rocketman nebo Bohemian Rhapsody. Moc tomu taky nepomáhá chaotické vyprávění, kde skáčeme po časové ose dopředu a dozadu. Luhrmann se měl rozhodnout, o kom chce vyprávět především a tomu se věnovat na plno.
Austin Butler je v roli Elvise výborný. Parádně zvládl hudební scény a zvládl prodat zpěvákovu živočišnost a lásku k hudbě. Butler mě hodně příjemně překvapil a má dost talentu. Tom Hanks je zde nalíčený skoro k nepoznání. Bohužel mi znovu dokázal, že neumí zahrát uvěřitelně zápornou roli. Hanks z mého pohledu tlačí až moc na pilu a celé mi to přišlo jako velké přehrávání a moc jsem mu to nevěřil. Líbil se mi výkon herečky Olivia DeJonge, která si krade skoro každou scénu pro sebe a je velmi dobrá.
Osobně mám problém s délkou filmu, jelikož mi film přišel zbytečně dlouhý a přitom toho tolik ve výsledku neřekne. Naštěstí se na něj hodně dobře kouká a jsou zde luxusně momenty a pasáže. Hudební čísla dokáží být strhující, a první velké vystoupení Elvise je parádní a naplno pochopíte tu mánii kolem něho. Elvis je ve výsledku dobrý a povedený film, u kterého mě mrzí, že mi nesedl více a nenabídl mi to, co jsem od něho chtěl a očekával.
6-7/10
Toto byly naše názory na životopisný film o králi Rock ‚n‘ Rollu Elvisovi Presleym. Doufám, že se Vám text líbil a vyrazíte na tento film do kina.
Zdroje: IMDb, ČSFD
Zdroj titulního obrázku: wallpapersden.com
