Co se stane, když manželský spor přeroste v celospolečenský konflikt? Karel (Aleš Háma), spolumajitel firmy na likvidaci odpadu, na ekologii zvysoka kašle. Svému synovi Igorovi (Maxmilián Dolanský) zakazuje se angažovat v ekologických akcích, za účast na ekologické demonstraci vyhodí Pavku, jednoho ze zaměstnanců. Ale jeden fingovaný dopis na rozloučenou udělá z Karla symbol ekologického protestu. Jistě, vždycky může říci pravdu. Ale s tím, jak se postupně zaplétá do soukolí protestních skupin a prodejů elektráren, se pravda donekonečna odsouvá, a nakonec i relativizuje….
Jsou Limity ekologickým nástupcem seriálu MOST!?
Srovnávání Limitů se seriálovým fenoménem MOST! dávno před jeho premiérou vlastně dávalo smysl. Po úspěchu MOSTU! by každý chtěl takový seriál. Ano, mnozí budou MOST! především vnímat pouze jako komediální seriál, který se neštítí humoru často sázející na stereotypy a možná míru xenofobie vůči severním Čechám, zároveň se ovšem jednalo o funkční sociální komediální drama, které mohlo někomu rozšířit obzory a v centru představilo skupinku přátel, kteří si to jen (někteří možná i kvůli latentní homosexualitě) nechtějí přiznat.
Limity ovšem nepojednávají o sociální problematice. Tedy tak trochu vlastně ano. Zároveň jsou ovšem v centru především témata o ekologii a o tom jak moderní fungování firem ovlivňuje životní prostředí. A samotná synopse láká, že se místo Snědé tísně stane hlavní hrdina i tentokrát hlavou jistého hnutí tak trochu omylem. Za Limity ovšem na rozdíl od MOSTU! nestojí Jan Prušinovský.
Petr Zelenka je opět velmi ambiciózní
Petra Zelenku by mnohým stačilo představit pouze jako scenáristů Samotářů, filmu, který zkultovněl nejen díky zhulenému Jiřímu Macháčkovi nepamatujíc si státní hymnu. Byla by to ovšem neúcta ke všem těm výrazným snímkům tohoto šikovného režiséra a scenáristy – Knoflíkáři, Rok ďábla, Příběhy obyčejného šílenství (adaptace jeho vlastní divadelní hry), Karamazovi, Ztraceni v Mnichově nebo Modelář, jinak také seriály Terapie nebo Dabing Street (adaptace jeho vlastní divadelní hry).
Zelenka patří mezi nejuznávanější české dramatiky a filmaře, který slovo ambice nevnímá jako zakázané slovo. V centru hořce komediálních Knoflíkářů je atomová bomba, Samotáři jsou o nástrahách životních rozhodnutí, Rok ďábla je v podstatě mockument založený na skutečných událostech kolem protialkoholní léčby Jarka Nohavicy, Karamazovi jsou velmi specifickou adaptací románu Fjodora Michajloviče Dostojevskijho a Ztraceni v Mnichově zobrazuje neúspěšné natáčení filmu jako alegorii na Mnichovskou krizi.
Zelenkovi často nechybí odvaha a tvůrčí kreativita, kterou by mu mohl závidět lecjaký jiný český filmový filmař. Jeho poslední film Modelář (kde ve filmu o tématikách terorismu, konspiračních teorií a fake news nechybí fiktivní vyobrazení Dicka Cheneyho!) je ovšem takovou ukázku toho, co se stane, když se občas i Zelenkovi sebevíce sympatické nápady zkříží s hořkou realitou. A tak jde minimálně na samotném startu popsat i jeho Limity.
Srovnávání s MOSTEM! není úplně na místě, nabízí se ovšem snadno
Srovnávat seriály MOST! a Limity není fér. Stejně není fér srovnávat tvorbu Jana Prušinovského a tvorbu Petra Zelenky. Každý ke své tvorbě přistupuje trochu jinak. To srovnání s MOSTEM! se ovšem vlastně nabízí snadno. Karel je sice na rozdíl od Luďka Říhy lépe finančně zajištěný a jako manažér firmy na likvidaci odpadu je na tom výrazně lépe. I Karel se ovšem prozatím profiluje jako ignorant, kterému se rozpadlo jedno manželství, začíná se mu rozpadat i to druhé, se synem má komplikované vztahy a skandál, za který tak trochu může on sám, ohrozí budoucnost jeho firmy.
Pokud má první epizoda plnit svůj účel jako jistá forma expozice, tak do jisté míry fungují. Postavy a vztahy mezi nimi jsou načrtnuté. Je tak nějak naznačené, kterým směrem se seriál bude tematicky uhýbat a na zásadní zvrat pro hlavní postavu zřejmě čeká na druhou epizodu. Právě zde je ovšem překvapivé to, že už se dá nějak vydedukovat, jak moc přesně se bude zápletka seriálu a charakter postav vyvíjet. A to je prostě škoda, protože právě ona neprůhlednost byla něco, co dělala dosavadní tvorbu Zelenky výjimečnou. Zelenka možná většinou nezvládl dostat svým ambicím, i snaha se ovšem cenila. Zde ovšem přichází s námětem, který by snad více slušel právě tomu Prušinovskému. Na Zelenku se celkově překvapivě jedná o docela výrazný úpadek.
LIMITY ANEB SMĚJ SE!!!!
„Komunikace je uzavřená“ -„Tvoje máma je uzavřená.“ Hned první pokus seriálu o vtip, který dost možná definuje přístup diváka k tomuto seriálu. A zároveň opět vyděsí tím, že se něco takového skutečně prezentuje jako seriál režiséra a scenáristy toho Petra Zelenky. Zelenkovi díla jsou sice ambiciózní, neznamená to ovšem, že by se štítila humoru a že by ho Zelenka v dosavadní tvorbě neovládal. Ztraceni v Mnichově je dost možná nejlepší česká filmová komedie posledních 10 let, Samotáři jsou zdrojem spousta zábavných hlášek a i Dabing Street má mnoha zábavných momentů. Tak kde se stala chyba?
Říká se, že dobrý komik prodá i tu sebetupější hlášku a že sebehorší vypravěč zkazí ten nejlepší vtip. Proto zamrzí, že i při prezentaci vtipů, které asi mají na papíře být jaksi vtipné, herci jedou na první dobrou. Neznamená to ovšem, že by Zelenka vsadil na špatné herce a Aleš Háma, který po delší době dostal výraznou roli, překvapivě patří mezi klady celého startu seriálu. Jde o to, že s podáním vtipných hlášek jakoby si nikdo moc nedělal hlavu. Mrtvolný projev = špatný projev. A doposud všechny pokusy o humor působí jednoduše až příliš prvoplánově, což je opět jen škoda zrovna u scénáře od Zelenky. Když nejzábavnější je odkazování na Oskara Schindlera a a Vladimira Illjiče Lenina, je něco asi špatně. Je to škoda, protože celé obsazení zatím působí sympaticky a Aleš Háma na roli tak trochu idiota a podnikatele ze staré školy sedí až překvapivě dobře.
Zelenkova satira a vše ostatní na něm zajímavé tam je, stačí jen pořádně hledat
Kdo chce starého Petra Zelenku, ten jeho nuance pořád v seriálu tak nějak najde. Satirického rýpání se seriál zatím nebojí, občas prosvitne ten Zelenkův ideální cit pro černý humor, který v podání Limitů hraničí s absurditou… která skoro až funguje! I proto je vlastně snadné být k úvodu Limitů shovívavější. Někde tam je dobrý seriál. Jen těžko říct, zda ho dostaneme po všech 8 epizodách, jakmile půjde seriál zhodnotit jako celek.
Zároveň je pochopitelné, že mnohé už nyní Limity vytáčí a na sociálních sítích rozzuřeně ťukají něco o tom, jak tohle proboha mohlo vzniknout za koncesionářské poplatky! Pořád je ovšem sympatické sledovat realizaci autorského projektu, který se ještě může v následujících 7 týdnech nějak vyprofilovat a zpětně změnit pohled i na samotný start seriálu. Celé to minimálně naštěstí neevokuje tvorbu Zdeňka Trošky. Ale zároveň pořád ne toho starého dobrého Petra Zelenku. Takže zatím něco mezi horším Petrem Kolečkem a lepším Michaelem Vieweghem po mrtvici.
Limity – První dojmy závěrem
Limity si nejspíše šanci zaslouží, především proto, že přeci jen zábavnější formou mohou asi průměrnému divákovi říci o problémech s ekologií a aktuálním životním prostředím více nežli vážnější Sucho Bohdana Slámy. Tedy minimálně těm, kteří se o této tématice něco rádi dozví a nezačnou hned něco kázat o tom, že by se ty koncesionářské poplatky a „hovínka“ za ně tvořená měly zakázat. Jakmile ovšem zatím dojde ke vzpomínání na starého dobrého Petra Zelenku, první díl Limitů zatím servíruje dávku melancholie. Kdo ovšem bude skutečně chtít, najde v Limitech drobné náznaky toho, že by se starý dobrý rafinovaný Petr Zelenka a kvality jeho předchozí tvorby dali v pozdější části seriálu nalézt.
Kdo má tvorbu Petry Zelenky rád, může pochybovat o spoustě věcech. O tom, jak moc realisticky působí Aleš Háma a Veronika Khek Kubařová jako pár (nejen typově, ale i povahově), jak moc to celé působí jako tvorba jednoduššího filmaře nežli Petr Zelenka a jak moc to skutečně může působit jako scénář od A. I., která měla napsat něco jako MOST! V Petra Zelenku se ovšem většinou vyplatilo věřit. Kdo chce vidět světlo na konci tunelu, ten ho jistě uvidí….
Verdikt: 5 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Česká televize
