Marketéři Brad (Mark Wahlberg) a Elijah (Paul Walter Hauser) se vytasí s návrhem odvážného nového kondomu s plným krytím na sponzorství mistrovství světa ve fotbale. Když jejich opilecká oslava v Brazílii zažehne mezinárodní skandál, nezbývá jim než pokusit se spasit svou kariéru i vlastní životy útěkem před zuřivými fanoušky, zločinci i mocichtivými státníky…
Režisér Peter Farrelly se spolu se svým bratrem Bobbym proslavil především režií bláznivých komedií. Blbý a blbější, Já, mé druhé já a Irena či Něco na té Mary je. Po Návratu blbého a blbějšího se každopádně cesty bratrů rozdělily a Farrelly se vydal trochu jinou a ambicióznější cestou. Chopil se konkrétně režie filmu Zelená kniha, který sice rozdělil část kritické obce, přesto si došel pro Oscara v kategorii Nejlepší film, sám Farrelly si poté dostal pro Oscara za svůj podíl na originálním scénáři k filmu. Podobně vyšší ambice poté mělo i jeho Na pivo do první linie. I když poté ještě během letošního podzimu Farrelly uvede film Já, Rocky, který bude pojednávat o natáčení původního Rockyho, mezitím se vrátil ke svým kořenům.
Pro Amazon Prime v roce 2024 natočil komedii Ricky Stanicky, která se vydala ve stopách klasických komedií Farrellyho, pro Amazon nyní Farrelly natočil i svou další komedii – Kdo neskáče, nemá Kule hop! Pod scénářem této nové komedie není podepsán sám Farrelly. Stojí za ním Rhett Reese a Paul Wernick, tvůrci scénáře k dvojici filmů Zombieland či trilogii Deadpool. Kombinace to přitom nemusí být úplně špatná, protože Reese i Wernick mají pro ztřeštěný humor slabost. V hlavních rolích se mezitím objevují Paul Walter Hauser a Mark Wahlberg. Ten se v posledních letech veřejně omluvil za to, že hrál ve „zlých filmech“ jako Hříšné noci. Schválně, zda se časem omluví i za tento film.
Kdo neskáče, nemá Kule hop! – Komedie plná nevkusu
Klasické komedie bratrů Farrellyů nejsou oblíbené kvůli sofistikovanému humoru či komplexním příběhům. Humor v nich často pramenil z toho, že osciloval kolem hranic trapnosti, byl navíc často tak nekorektní, že by humor v nich možná dnes tak úplně neprošel. Je nicméně otázka, jak moc to jde házet na tep doby… nebo fakt, že ani jeden z bratrů Farrellyů, které šlo ve své době vnímat za mistry svého řemesla, na svůj odkaz dnes již nedokáže navázat. Bobby je stejně jako jeho bratr pořád aktivní a ani jeho Dear Santa vyloženě neevokoval časy, kdy humor ve Farrellyovkách fungoval. Peter na tom ovšem na základě svojí novinky není dvakrát líp.
Už nad faktem, že má být zrovna na mistrovství světa představen nový revoluční kondom, zůstane tak trochu rozum stát. A je snadné uvažovat nad tím, zda pointa humoru ve skutečnosti nespočívá právě v tom, že to nedává smysl. Dva ústřední marketéři v podobě Wahlberga a Hausera nicméně přijdou o práci, následně naruší fotbalové utkání a způsobí, že Brazílie prohraje, což znamená, že jim v podstatě celá Brazílie začne jít po krku. Kombinace klasické buranské komedie a fotbalu poté možná zní nosně, Reese a Wernick poté nešetří s poměrně kreativními nápady. Jenže ty samotné solidní komedii nedělají. A výsledek je tak nakonec spíše plný nevkusu.
Brutálně nevyužitý a zabitý potenciál
Natočit komedii o tom, jak moc jsou někdy fanoušci schopní brát sport, není tak úplně špatný nápad. Snadno by se například nabízela nějaká satira, která si bude z často fanatických uctívačů čutané utahovat. A i kdyby z toho byla jen typická farrelyovina, mohla by to klidně být alespoň ta klasická pitomá zábava. Jenže není. Celý námět začne příliš rychle působit nevyužitě a působit spíše jako slepenina náhodných nápadů. Spousta scén by těžko obstála jako skeč v Saturday Night Live. Většinu z nich by nejspíše neuznali ani na úvodních hodinách kreativního psaní komedií. Hlavní hrdiny jde přinejlepším označit za neschopné vocasy, Hauser i Wahlberg poté při snahách o humor tlačí až příliš na pilu. Oba přitom komediální nadání mají (Wahlberg může působit jako narcis, ale srandu si ze sebe překvapivě umí udělat). Ani Jim Carrey či Adam Sandler ovšem ze špatného komediálního scénáře zlato nevytlučou.
Ústřední dvojice poté příliš nefunguje díky faktu, že vlastně nejsou jeden druhému protikladem. Po svém boku navíc nemají ani dvakrát výrazné vedlejší postavy, ani v tomhle ohledu nepomůže fakt, že mají tváře Sachy Barona Cohena nebo Daniely Melchior. Díky výpravě se poté film snaží působit velkolepě, působí však spíše lacině. Reese a Wernick přitom mají s blockbustery zkušenosti, často poté píší scénáře, které následně realizují tvůrci, které podobné podívané umí. Farrelly ne. Jeho zkušenosti s vulgárními komediemi tu tady potom nestačí, protože je humor často mimo mísu. A těžko se díky tomu věří, že za tímhle filmem stojí někdo, kdo byl pro komedie podobného typu svého času jeden z nejpovolanějších. Jakmile se ovšem ukáže, že jsou tu zřejmě všichni hrozně moc hrdí na fór o kondomu, který zakrývá i varlata, je jaksi jasné, že jde o souboj, který nešlo vyhrát. A že Oscar za scénář z vás mistry vkusu neudělá.
Velký komediální přešlap
Je otázkou, jak moc je snadné je vývoj komediálního žánru házet na politickou korektnost… a nebo je prostě možné, že se typ podobných komedií dávno vyčerpal. Jejich kouzlo pak nedokáže oživit ani tvůrce, který byl v rámci tohohle subžánru jednu dobu jako doma. Není tudíž snadné scénáři odpouštět spousty nelogičností, nad kterými by snad možná šlo přivírat oči v případě, že by to celé byla alespoň zábava. Ale chtít něco takového by bylo prostě naivní. I díky tomu to začne působit, že snad ani Farrelly nechce vrátit do prošoupaných bot a jede na autopilota. Při pohledu na vývoj kariéry Bobbyho to přitom nevypadá, že by byl právě Bobby tím, kterému jde přisuzovat úspěch Farrelyových starších komediálních kousků. Už když došlo na návrat Harryho Dunnea a Lloyda Christmase v Návratu blbýho a blbějšího, působila jejich forma vyčerpaně. K uvedení přitom došlo v roce 2014.
Skok o 12 let později ovšem ukazuje, že ani pauza jednomu z Farrellyů neprospěla. Nechutné momenty již nejsou nechutně vtipné, ale jenom nechutné. Trapné momenty již nejsou trapně vtipné, ale jenom trapné. A nevkusné momenty už nejsou nevkusně vtipné, ale jenom nevkusné. Těžko říct, jak moc Reese a Wernick scénář psali s vědomím, že by mohlo teoreticky jít o poctu těmto bláznivým komediím. Výsledek ovšem mluví za sebe. A i když by Zelenou knihu dnes mnozí nadále označili za jeden z nejhorších filmů, co kdy vyhrál Oscara, minimálně po sledování nejnovějšího Farrellyho komedie by dost lidí mohlo vzít jeho nejlépe hodnocený film na milost. Ten člověk umí. Tady se ovšem upsal začarovanému kruhu, na který nemůže být nikdo hrdý.
Kdo neskáče, nemá Kule hop! závěrem
Kdo neskáče, nemá Kule hop! působí jako film, který má na papíře všechny předpoklady pro alespoň solidní komediální zábavu, ale v praxi selhává téměř ve všech klíčových ohledech. Nápad s přehnaně absurdním produktem, prostředí fotbalového mistrovství i zkušené tvůrčí i herecké obsazení mohly vytvořit živou a nápaditou podívanou. Místo toho ale vznikla nesourodá směs scén, které spolu jen obtížně drží pohromadě a jen výjimečně skutečně fungují jako komedie. Peter Farrelly se zde vrací k tomu, co ho kdysi proslavilo, ale bez energie, nápaditosti a přesnosti, které jeho dřívější tvorbu držely nad vodou. Scénář Rhetta Reese a Paula Wernicka přináší jednotlivé nápady, ale nedokáže je proměnit v ucelený a skutečně vtipný celek. Výsledkem je komedie, která se neustále snaží být odvážná, vulgární a přehnaná, ale zapomíná na to nejdůležitější – být opravdu zábavná.
Ve finále tak Kdo neskáče, nemá Kule hop! zůstává spíše unaveným pokusem o návrat ke starému typu buranské komedie, který už ale v dnešní podobě působí vyčpěle. A i když se občas objeví záblesk potenciálu, nikdy nepřeroste v něco, co by stálo za zapamatování. Odkaz Farrellyho nejlepších ztřeštěných komedií nenaruší, návrat k „vrcholné“ formě se ovšem nekoná…
Verdikt: 3 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Amazon Prime
