RECENZE 3. EPIZODY CREATURE COMMANDOS OBSAHUJE SPOILERY… K 3. EPIZODĚ CREATURE COMMANDOS!
První dvě epizody Creature Commandos byly uvedené naráz a ihned se startovní projekt DC Universe projevil jako ten seriál, který díky jeho struktuře nejspíše prospěje bing-watching. Jenže pak je tu třetí epizoda, která bere paf. Do velké míry opakuje literární strukturu druhého filmu. Opět se posouváme v hlavním ději a místo tragického příběhu Nevěsty si tentokrát třetí epizoda posvítila na původ G. I. Robota. Už velmi netypickým pojetím klasického příběhu o Viktoru Frankensteinovi a jeho výtvorech dokázal zaujmout. Teprve třetí epizoda je ovšem definitivně výtvorem Jamese Gunna.
G. I. Robot není člověk. A jestli James Gunn už pár let něco umí, je to jeho schopnost dostat se pod kůži i neobvyklým postavám. Tahle epizoda člověka semele a dokáže ho cítit emoce i za pouhý stroj. Stroj, který byl vytvořen čistě k tomu, aby za 2. světové války likvidoval nacisty. Kdyby si příslušníci SS měli vybrat mezi označkováním od Alda Raina z Hanebných panchartů nebo konfrontací s G. I. Robotem, nejspíše si radši zvolí vyřezaný hákový kříž na čelo.
Smysl existence
Hlavní linka se pořád posouvá kupředu a dle náznaků v příští epizodě kromě původu Weasela (kterého stejně jako G. I. Robota mluví Sean Gunn, bratr Jamese Gunna) dostaneme i předvěst nějakého toho směřování celého DC Universe. Zároveň ovšem epizoda obsahuje výlety do minulosti, kdy za 2. světové války zaujme G. I. Robot svými schopnostmi zabíjení nacistů jednotku seržanta Rocka (ten by měl dostat vlastní film s Danielem Craigem v jeho podání) a s touto jednotkou naváže pouto. Zde se ukazuje další přístup Jamese Gunna se svým postavám. G. I. Robot si za svou existenci vyvinul nějakou osobnost, kdy je to vidět též na jeho kamarádském vztahu s Ninou Mazursky, který v závěru epizody dojde emocionálního vyvrcholení. V případě Jamese Gunna jde především v závěru G. I. Robotovi flashbackové linky do velké míry o svěží přístup k PTSD. Málokterému tvůrci očividně skutečně tak moc záleží na jeho postavách jako právě Gunnovi.
I když by ovšem G. I. Robot mohl žít poklidný život a být milovaným kamarádem koček nebo nějakého toho člověka, pořád byl stvořen k zabíjení nacistů a jde o jeho primární cíl, který nepřestává být smyslem jeho existence. Je to jeho poslání, které musí plnit. Rád by se střetl se svými kamarády z 2. světové války (velmi smutný foreshadowing), válka ovšem skončila a se svými přáteli ztratil kontakt. Jediné, co tak G. I. Robotovi zbývá je honit se za jeho primárním účelem. I s „kusem plechu“ se dá sympatizovat.
G. I. Robot ke své existenci potřebuje nacisty
G. I. Robot by mohl nalézt přátelé a rodinu se kterou by mohl žít poklidný život. Pořád ho ovšem žene kupředu hlavně jeho primární cíl, který stál za jeho stvořením. Asimovovy zákony robotiky na něho neplatí a jakákoliv vidina svastiky (jak je vidno hned v úvodu 1. epizody) v něm probudí toho starého lovce nacistů, kterých měl za 2. světové války zabít přes 300. V mžiku se nebojí zlikvidovat svou novou otcovskou figuru a v zápalu jeho primárního účele chladnokrevně povraždit 32 lidí se zvrácenou neo-nacistickou myšlenkou. Epizodu nejen tímto momentem zobrazuje, jak se může možnost využití umělé inteligence ve válečných konfliktech vymstít.
Už celé 3 epizody se G. I. Robot pořád ptá Ricka Flaga Sr. na to, zda někde není nějaký nacista a neustále je hledá i mezi členy své nové jednotky. A když konečně Flag „potvrdí“, že stojí proti „nacistům“, G. I. Robot může konečně opět být sám sebou. Gunnova krásně zvrácená mysl se opět projevuje, protože málokdy se tak dalo sympatizovat s tím, kdo se dopouští skutečného masakru. Především s radostí, kterou G. I. Robot při masakrování Synů Themysciry projevuje.
Gunn navíc i tentokrát užívá zaujme výtečným výběrem hudební dramaturgie. Trochu zapadlá píseň Coiin Operated Boy se rázem očividně dočkala většího zájmu. A to nejen na Spotify, kde se postupně aktualizuje playlist celého seriálu. Už původní píseň od The Dresden Colls skrývá pod lahodivou melodií ve svých textech tragický podtext. A málokterá píseň se tak moc skvěle může hodit k této tragické baladě o robotovi, který se sice stává první obětí tohoto týmu plného monster, dočkává se ovšem svým způsobem šťastného konce.
Cheers for the Tin Man!
James Gunn je prostě sympatický kreativec, který i tentokrát zvládá perfektně dolovat emoce. Poslední momenty G. I. Robota ztělesňují jako bytost. Bytost, která nikdy nebyla člověkem, byla ovšem klíčovou figurou tohoto týmu, kterou alespoň částečně pomstí Weasel a Doctor Phosphorus. A především bytostí, která svět opustila s domnělým naplněním svého poslání, za kterým se tolik hnala.
G. I. Robot se paradoxně stal nejsympatičtější postavou celého týmu v moment, kdy ho už nejspíše neuvidíme. James Gunn se netají tím, že nerad oživuje své postavy a i když Gunn prohlásil, že se již uvažovalo nad technologií, která by přivedla G. I. Robota k životu v hraném filmu, G. I. Robot by teoreticky mohl najít své místo ve filmovém příběhu Sgt. Rocka.
Třetí epizoda ovšem už den po premiéře zraje jako víno a to nejen díky strašně chytlavé písni Coin Operated Boy (sekvence doprovázející G. I. Robota likvidujícího brutálně své nepřátelé je ohromující a střihem výtečně tragická). Zbylé 4 epizody to budou mít těžké, protože teprve třetí epizoda má potenciál z Creature Commandos udělat pro nejednoho diváka osobní srdcovku. A to i přes fakt, že je možné, že se s G. I. Robotem v rámci seriálu už nesetkáme. Už jen epizodou, která se mu věnuje, za sebou ovšem zanechává výrazný stín. „What a Beautiful Day“.
Cheers for the Tin Man!
Verdikt: 9 z 10
- Zdroj titulního obrázku: DC Universe
