Zašlá režisérská hvězda Gustav (Stellan Skarsgård) se po letech vrací do Osla, aby své odcizené dceři Noře (Renate Reinsve) nabídl hlavní roli ve filmu, kterou pro ni napsal. Když Nora jeho nečekanou nabídku rezolutně odmítne, obsadí Gustav místo ní horlivou hollywoodskou herečku Rachel Kemp (Elle Fanning), čímž ještě více naruší křehkou rovnováhu jejich rodinných vztahů…
Za film Joachima Triera s názvem Nejhorší člověk na světě získala v roce 2021 herečka Renate Reinsve na Filmovém festivalu v Cannes cenu za nejlepší herečku, už takový úspěch si říká o opětovnou spolupráci. Tierova novinka s názvem Citová hodnota byla letos též uvedena v Cannes, radovat se tentokrát mohl sám Tier, který za film získal Velkou cenu, 2. největší možné ocenění festivalu. Kromě Reinsve se ve filmu objevuje také Stellan Skarsgård, který film uvedl na loňském Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, i díky dosavadním úspěchu se o filmu pomalu začíná mluvit jako o kandidátovi na Oscara. Jaké ovšem norské komediální drama?
Citová hodnota – Film plný emocí
Je to film plný emocí, nejspíše přesně tak by ho šlo označit při snaze ho nějak popsat v kostce. Na jednu stranu je to film o natáčení filmu, na druhou stranu o rodinné drama, které je s natáčením fiktivního filmu, který též nese název Citová hodnota, spojené. Gustav v podání Stellana Skarsgårda natáčí film o své matce, která si během druhé světové války prošla ze strany nacistického režimu peklem. A zároveň se Gustav snaží dát dohromady se svou starší dcerou Norou v podání Reinsve, jedná se tudíž o příběh, který komplexním způsobem zpracovává tři generace jedné rodiny. Může se to snadno jevit jako komorní drama, svým rozměrem se ovšem jedná o velký příběh.
I když má být hlavní postavou Gustavova matka, film nemá být tolik o ní, ale o něm. Úmrtí jeho matky vnímá jako spouštěč událostí, který vedl k jeho hříchům a morálním pochybením, ze kterých se snaží na stará kolena vykoupit. Filmové natáčení v podstatě symbolizuje jakousi praktickou terapii, vzhledem k faktu, že Nora nabídku na roli své babičky odmítne, navíc dostane nakonec roli dostane Rachel Kemp v podání Elle Fanning, která se s komplikovaným zázemím Gustavovi rodiny seznamuje stejně jako divák.
Skarsgård si došel pro Křišťálový globus, dojde si i pro Oscara?
Skarsgård si letos v Karlových Varech došel pro Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, snadno se přitom věří, že by si čtyřiasedmdesátiletý Švéd mohl brzy dojít také pro svého prvního Oscara. V Citlivé hodnotě hraje filmaře ze staré školy, kterému se nedaří jen v rodinných záležitostech, ale v rámci pohledu na aktuální filmový průmysl.
Skarsgårdův Gustav evokuje všechny ty Pauly Verhoeveny, Terry Gilliamy a mnohé další filmaře, kteří si často veřejně postesknou, že dříve přeci jenom bylo líp. Skarsgård se do role ponořil a představuje poměrně sympaticky tragickou postavu, která má zároveň své nepřehlédnutelné mušky. Na jednu stranu to vypadá, že pokouší zpeněžit mezigenerační příběh a doufá v návrat na vrchol, který velmi pravděpodobně přijít ani nemůže, na druhou stranu se mu dají věřit jeho počestnější úmysly a prozření v tom, že se svého největšího úspěchu (rodiny) dobrovolně vzdal. Zhruba takhle smutný byl jednou mohl být biopic Francise Forda Coppoly o poslední fázi jeho kariéry.
Gustav divadlem v podstatě pohrdá, Noře se na něm docela daří, i to funguje jako zvýraznění propasti, které mezi sebou otec s dcerou mají. I přes odmítnutí hlavní role ovšem stejně vše spěje k nevyhnutelné konfrontaci. K setkání otce a dcer po letech přeci jen dojde na pohřbu jejich bývalé manželky/matky. Jeden blízký člověk odešel na věčnost, jeden se nečekaně vrací. Dvoupatrový dům se stává jednou z hlavních postav, na Gustava Borga si každý musí udělat názor sám, byla by poté škoda, aby ve stínu Skarsgårda, Reinsve a Fanning zapadla Inga Ibsdotter Lilleaas v roli Gustavovy mladší dcery Agnes. Především i díky zajímavé dynamice vztahu mezi Agnes a její sestrou Norou.
Sentimentální hodnota
Citovou hodnotu jde nejen díky původnímu názvu Sentimental Value označit za sentimentální, nemusí se ovšem nutně jednat o sprosté slovo. Ve středu je citlivé rodinné drama, do kterého se omylem zaplete herečka toužící po spolupráci s uznávaným režisérem. V postavách je cítit lidskost, působí uchopené realisticky, především i výraznou neuchopitelností postavy Gustava, který se již po pár minutách stane postavou, která má potenciál diváky rozpoltit. A i to dokazuje, že je Citová hodnota filmem, který dokáže vyvolovat různorodé emoce. A třeba s postavou Fanning pracuje zajímavěji, než by se dalo čekat. I proto, že se nejedná o stereotypní roli a i přes fakt, že jakožto pouhá herečka nezapadá do rodinného kolektivu, její účast filmu prospívá.
Mohou tvůrčí ambice vést k usmíření? V průběhu Citové hodnoty to nikdy není vyloženě jasné. Misky vah se mohou klepat na obou stranách, hodnota rodiny je sice popraskaná, nemusí být ovšem vyloženě rozlomená. 135 minut dlouhé drama rozhodně nebude pro každého, především pro ty, kteří se rádi vyhýbají filmům s výrazným počtem dialogů. Gustav sice divadlem pohrdá, celý základ filmu by ovšem teoreticky mohl fungovat jako divadelní hra. Což ovšem neznamená, že by kameraman Kasper Tuxen nedokázal zajistit půvabnou obrazovou stránku.
Je to dílo, které může působit po emocionální stránce naprosto vykalkulovaně a automaticky tak názor mnoha odpůrců takových filmů může odsoudit k případnému pohrdání nad jeho dosavadním úspěchem. Dosavadní pozitivní přijetí ovšem dává smysl, protože už samotným námětem a přístupem k postavám dokáže Trier dodat přeci jen svěží příběh o rozpolcené rodině, která zažívá dost možná poslední naději na slepení. Je to šikovně vystavěné komediální drama, o kterém bude do konce sezóny udílení filmových cen ještě hodně slyšet. A bude to dobře.
Citová hodnota závěrem
„Umělci jsou složití lidé. Můžete být skvělý umělec a přitom pěkný hajzl. Ale to neznamená, že nemůžete vytvořit skvělé dílo“ – Je zajímavé, že jak se na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary vyjádřil Stellan Skarsgård vůči kontroverzním umělcům jako Ingar Bergman, jeho prohlášení by se dalo technicky vztahovat i na jeho Gustava ve filmu Citová hodnota. Těžko poté říci, jak se jednou bude historie vyjadřovat o Joachimu Trierovi, jeho novinka ovšem ukazuje, že jde o tvůrce, který se nebojí zpracovávat citlivá témata a i proto se snadno věří tomu, že má minimálně dostatek lidskosti. Komediální drama o zpřetrhaných rodinných vazbách též skrývá reflexi nad filmařstvím, herectvím a lidstvím, snadno se tak věří tomu, že se o filmu bude ještě několik měsíců hojně mluvit. A to nejen díky faktu, že si švédská herecká legenda pravděpodobně v březnu dojde pro svého prvního Oscara…
Verdikt: 8 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Nordisk film
