Zašlá režisérská hvězda Gustav (Stellan Skarsgård) se po letech vrací do Osla, aby své odcizené dceři Noře (Renate Reinsve) nabídl hlavní roli ve filmu, kterou pro ni napsal. Když Nora jeho nečekanou nabídku rezolutně odmítne, obsadí Gustav místo ní horlivou hollywoodskou herečku Rachel Kemp (Elle Fanning), čímž ještě více naruší křehkou rovnováhu jejich rodinných vztahů…
Za film Joachima Triera s názvem Nejhorší člověk na světě získala v roce 2021 herečka Renate Reinsve na Filmovém festivalu v Cannes cenu za nejlepší herečku, už takový úspěch si říká o opětovnou spolupráci. Tierova novinka s názvem Citová hodnota byla letos též uvedena v Cannes, radovat se tentokrát mohl sám Tier, který za film získal Velkou cenu, 2. největší možné ocenění festivalu. Kromě Reinsve se ve filmu objevuje také Stellan Skarsgård, který film uvedl na loňském Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, i díky dosavadním úspěchu se o filmu pomalu začíná mluvit jako o kandidátovi na Oscara. Jaké ovšem norské komediální drama je?
Citová hodnota – Film plný emocí
Je to film plný emocí, nejspíše přesně tak by ho šlo označit při snaze ho nějak popsat v kostce. Na jednu stranu je to film o natáčení filmu, na druhou stranu o rodinné drama, které je s natáčením fiktivního filmu, který též nese název Citová hodnota, spojené. Gustav v podání Stellana Skarsgårda natáčí film o své matce, která si během druhé světové války prošla ze strany nacistického režimu peklem. A zároveň se Gustav snaží dát dohromady se svou starší dcerou Norou v podání Reinsve, jedná se tudíž o příběh, který komplexním způsobem zpracovává tři generace jedné rodiny. Může se to snadno jevit jako komorní drama, svým rozměrem se ovšem jedná o velký příběh.
I když má být hlavní postavou Gustavova matka, film nemá být tolik o ní, ale o něm. Úmrtí jeho matky vnímá jako spouštěč událostí, který vedl k jeho hříchům a morálním pochybením, ze kterých se snaží na stará kolena vykoupit. Filmové natáčení v podstatě symbolizuje jakousi praktickou terapii, vzhledem k faktu, že Nora nabídku na roli své babičky odmítne, navíc dostane nakonec roli Rachel Kemp v podání Elle Fanning, která se s komplikovaným zázemím Gustavovi rodiny seznamuje stejně jako divák.
Skarsgård si došel pro Křišťálový globus, dojde si i pro Oscara?
Skarsgård si letos v Karlových Varech převzal Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii a snadno se dá uvěřit, že by si čtyřiasedmdesátiletý Švéd mohl brzy dojít i pro svého prvního Oscara. Ve filmu Citlivá hodnota hraje filmaře ze staré školy, kterému se nedaří nejen v rodinných záležitostech, ale ani ve vztahu k současnému filmovému průmyslu.“
Skarsgårdův Gustav evokuje všechny ty Pauly Verhoeveny, Terry Gilliamy a mnohé další filmaře, kteří si často veřejně postesknou, že dříve přeci jenom bylo líp. Skarsgård se do role ponořil a představuje poměrně sympaticky tragickou postavu, která má zároveň své nepřehlédnutelné mušky. Na jednu stranu to vypadá, že pokouší zpeněžit mezigenerační příběh a doufá v návrat na vrchol, který velmi pravděpodobně přijít ani nemůže, na druhou stranu se mu dají věřit jeho počestnější úmysly a prozření v tom, že se svého největšího úspěchu (rodiny) dobrovolně vzdal. Zhruba takhle smutný byl jednou mohl být biopic Francise Forda Coppoly o poslední fázi jeho kariéry.
Gustav divadlem v podstatě pohrdá, Noře se na něm docela daří, i to funguje jako zvýraznění propasti, které mezi sebou otec s dcerou mají. I přes odmítnutí hlavní role ovšem stejně vše spěje k nevyhnutelné konfrontaci. K setkání otce a dcer po letech přeci jen dojde na pohřbu jejich bývalé manželky/matky. Jeden blízký člověk odešel na věčnost, jeden se nečekaně vrací. Dvoupatrový dům se stává jednou z hlavních postav, na Gustava Borga si každý musí udělat názor sám, byla by poté škoda, aby ve stínu Skarsgårda, Reinsve a Fanning zapadla Inga Ibsdotter Lilleaas v roli Gustavovy mladší dcery Agnes. Především i díky zajímavé dynamice vztahu mezi Agnes a její sestrou Norou.
Sentimentální hodnota
Citovou hodnotu lze – i díky původnímu názvu Sentimental Value – označit za sentimentální film, přičemž to nutně nemusí být bráno jako negativum. V jeho středu stojí citlivé rodinné drama, do něhož se omylem zaplete herečka toužící po spolupráci s uznávaným režisérem. Postavy působí lidsky a realisticky, především díky výrazné neuchopitelnosti postavy Gustava, který se už po několika minutách stává osobností s potenciálem diváky rozdělit. I to dokazuje, že je Citová hodnota filmem schopným vyvolat různorodé emoce. Zajímavě je zde zpracována i postava Fanning – mnohem zajímavěji, než by se možná očekávalo. Nejde o stereotypní roli, a přestože jako herečka zvenčí nezapadá do rodinného kolektivu, její přítomnost filmu výrazně prospívá.
Mohou tvůrčí ambice vést k usmíření? V průběhu Citové hodnoty to nikdy není vyloženě jasné. Misky vah se mohou klepat na obou stranách, hodnota rodiny je sice popraskaná, nemusí být ovšem vyloženě rozlomená. 135 minut dlouhé drama rozhodně nebude pro každého, především pro ty, kteří se rádi vyhýbají filmům s výrazným počtem dialogů. Gustav sice divadlem pohrdá, celý základ filmu by ovšem teoreticky mohl fungovat jako divadelní hra. Což ovšem neznamená, že by kameraman Kasper Tuxen nedokázal zajistit půvabnou obrazovou stránku.
Je to dílo, které může působit po emocionální stránce naprosto vykalkulovaně, a automaticky tak může názor mnoha odpůrců takových filmů vést k případnému pohrdání nad jeho dosavadním úspěchem. Dosavadní pozitivní přijetí ovšem dává smysl, protože už samotným námětem a přístupem k postavám dokáže Trier dodat přece jen svěží příběh o rozpolcené rodině, která zažívá dost možná poslední naději na slepení. Je to šikovně vystavěné komediální drama, o kterém bude do konce sezóny udílení filmových cen ještě hodně slyšet. A bude to dobře.
Citová hodnota závěrem
„Umělci jsou složití lidé. Můžete být skvělý umělec a přitom pěkný hajzl. Ale to neznamená, že nemůžete vytvořit skvělé dílo“
Je zajímavé, že toto vyjádření Stellana Skarsgårda, zaznamenané na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v souvislosti s kontroverzními umělci, jako byl Ingmar Bergman, lze technicky vztáhnout i na jeho vlastní postavu Gustava ve filmu Citová hodnota.Těžko říct, jak se o režisérovi Joachimu Trierovi bude jednou vyjadřovat historie, jeho novinka však ukazuje, že jde o tvůrce, který se nebojí otevírat citlivá témata – a právě díky tomu je snadné věřit, že v sobě nese nemalou míru lidskosti. Toto komediální drama o zpřetrhaných rodinných vztazích navíc obsahuje i reflexi nad filmařstvím, herectvím a samotným lidstvím. Není proto těžké uvěřit, že se o Citové hodnotě bude ještě dlouhé měsíce mluvit – a to nejen díky skutečnosti, že si švédská herecká legenda pravděpodobně v březnu převezme svého prvního Oscara…
Verdikt: 8 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Nordisk film
