Policista z malého města Alex Dempsey (Mae Martin) má podezření, že místní škola pro problémové teenagery a její nebezpečně charismatická zakladatelka Evelyn Wade (Toni Collette) skrývají temné tajemství…
Nezvladatelní je nová osmidílná minisérie od Netflixu, která byla v rámci své kampaně nejvýraznější tváří na Oscara nominované herečky Toni Collette. Tvůrkyní seriálu je Mae Martin, která je zároveň showrunnerkou a jednou ze scenáristek, zároveň také představitelkou hlavní role. A právě díky tomu si seriál v jistých kruzích vysloužil kontroverzi – Mae Martin totiž v seriálu údajně hraje muže, to poté mnozí samozřejmě odsoudili jako zásadní přešlap woke Netflixu. Opravdu to ovšem Netflix už tentokrát „přehnal“?
Pravda je nicméně ve skutečnosti někde mezi. Hlavní postava Alex Dempsey je totiž trans muž, který podstupuje hormonální terapii. Sama Martin svou postavu označuje jako někoho, kdo zoufale touží po přijetí ve společnosti, přitom ovšem najde formu liberální utopie. Tu symbolizuje Akademie Tall Pines, škola pro problémové teenagery. S touto institucí i její ředitelkou Evelyn Wade v podání Collette je očividně něco špatně. A nafouknutá bublina kolem rádoby kontroverzního castingu samozřejmě poměrně rychle splaskne. Dokáže ovšem seriál zaujmout i něčím jiným?
Nezvladatelní – Seriál s poměrně osvědčeným konceptem
Martin je především zkušenou komičkou, proto může být pro mnohé překvapivě, že se jí vytvořená seriálová prvotina vydává vážnou cestou, byť se občas přeci jen projeví dávka černého humoru. Martin je ženou, která se dříve označovala za queer osobu, od roku 2021 se ovšem označuje za osobu nebinární. A i když se píše rok 2025, součástí společnosti jsou nadále sociální bubliny, které se zásadně vymykají „odlišným“ lidem – tedy všem nebinárním osobám, transgender osobám a nejrůznějším osobám, které se identifikují specificky. Stačí se ostatně podívat, jak rozdílné reakce dokáže vyvolat takový rozhovor s Danielou Špinar. Vše nasvědčuje tomu, že se společenského přijetí nebinární a trans osoby jen tak nedočkají.
A právě v téhle době přichází na scénu Martin s příběhem, který chtěla vyprávět už delší dobu. Podobně jako Jordan Peele, který se své tvorbě zaměřuje mimo jiné i na rasismus a využívá jej jako formu uměleckého vyjádření, podobnou tvůrčí cestou se očividně chce vydat Martin v rámci svých osobních zkušeností jako nebinární osoba, která je už čistě jen díky svému přirozenému já pro mnohé trnem v oku. Přesto se Nezvladatelní k citlivé tématice vyjadřují do jisté míry neutrálně a tematicky. Martin jako vypravěčka zřejmě nechce být vyloženou moralizující sílou. Odlišnost hlavní postavy je tak důležitou součástí příběhu, neznamená to ovšem, že by šlo o nejdůležitější část seriálu, který jinak pracuje s poměrně osvědčeným konceptem.
Ten typ minisérie, který by snadno lépe fungoval jako film
Chvílemi to vlastně celé může snadno evokovat Přelet nad kukaččím hnízdem s adolescentním složením, ve které sestru Ratched v podání Louise Fletcher nahrazuje zmíněná Wade v podání Collette. Té se daří ředitelku ústavu vykreslit poměrně sympaticky, byť je po celou dobu jasné, že se pod jejím úsměvem skrývá cosi ďábelského. A pak se objevuje několik vedlejších linií, které se zbytečně natahují, hlavní zápletka, která vlastně není tak úplně nejnosnější, koncepčně jde příběh minisérie vnímat jako takový, který by šlo snadno zpracovat do celovečerní filmové podoby.
Byť je seriál svými tématy aktuální, odehrává se v roce 2003, zasazení do rehabilitačního centra je také založené na skutečných zkušenostech Martin, která si sama prošla drogovou rehabilitací. Její Alex se s manželkou zabydluje v Tall Pines, Alexova manželka Laura v podání Sarah Gadon má sama vazby na Evelyn, mezitím se seriál také zaměřuje na to, co přesně je vlastně uvnitř ústřední akademie špatně. Postupně se odhaluje i něco z minulosti Evelyn, původ oné tajemné akademie, zároveň se více projevuje samotné městečko. A také se projevuje, že je to seriál o schopné manipulaci v praxi, jak je velmi snadné si někoho získat nad svou stranu. Jak nebezpečné to nakonec může být.
Ideální nástupce Adolescenta se úplně nekoná
Na první pohled Nezvladatelní působí jako ideální nástupce netflixovského hitu Adolescent, ta se ovšem nakonec tak úplně nekoná. Seriál, který si došel pro celkem 8 televizních cen Emmy, vykreslil mrazivý portrét prostředí mladistvých mužů, kteří trpí nejen vlivy toxické maskulinity a pochybných vzorů jako Andrew Tate. Nezvladatelní poté poukazují na to, že instituce, které mají v ideálním světě problémovým dětem pomoct, nejsou též úplně v pořádku. Má přitom daleko k sociálnímu dramatu i kriminálnímu thrilleru. A svým způsobem vlastně nikdy vyloženě nemá jasnou ústřední formu. Je to seriál očividně hnaný kupředu nejčistšími tematickými úmysly, v nichž je však nakonec těžké najít něco jako uspokojení.
Dvě paralelní ústřední linie se postupně prolínají, postupně se poté objevují otázky, které naznačují, že se seriál může vydat různými směry, často poté platí, že se svým způsobem může jednat o slepá vodítka. Nepomáhá úplně ideální tempo, které se především v první polovině tak trochu táhne, na druhou stranu se poměrně daří budovat atmosféru, který v průběhu do jisté míry může působit jako čitelná kritika polepšoven. A i když třeba specifická hlavní postava může snadno rozvířit dění a seriál může vybízet ke snadno kontroverznějším momentům, k výraznější gradaci různých motivů vlastně nedojde.
Je trans muž jako hlavní postava opravdu tolik zásadní problém?
Přesto Mae Martin působí jako šikovný autor, který nějak nad tématem přemýšlí, transgender postava má v rámci tohoto příběhu smysl. Není tak opravdu nutné slepě za každou cenu všude hledat povinné splňování kvót, transgender postava je nejmenší „problém“ tohoto seriálu. Za větší problémy jde označit forma žánrové nejistoty a poměrně omezená gradace. V mnoha ohledech to zajímavý seriál určitě je, přesto je smutné, že největší pozornost obdrží právě od nafouknuté bubliny, za kterou stojí lidé, kteří si v roce 2025 stěžují na to, že ve 100% případů nejsou hlavními postavami heterosexuálové. Každý si musí ujasnit, zda je pro ně trans muž jako hlavní postava tolik zásadní překážkou, která pro ně učiní seriál zapovězenou záležitostí.
Byť jsou Nezvladatelní označeni jako minisérie, nejednalo by se o první minisérii, která se nakonec dočká víc než jedné série (po úspěchu Adolescenta se ostatně hned začalo mluvit o 2. sérii), potenciál pro nějaké to pokračování je poté naznačen. Jako mnoha thrillerů se může opřít o specifickou atmosféru malého městečka, může se opřít o solidní herecké výkony a slušně načrtnuté postavy, zároveň se dá snadno říct, že za pochodu mnohokrát zahazuje svůj potenciál. Výsledkem je seriál, který snadno může rozdělit publikum. A to nejen díky onomu kontroverznímu castingu. Jen čas ukáže, jak moc seriál přijme všeobecné mínění.
Nezvladatelní závěrem
Nezvladatelní je minisérie, který dokáže zaujmout aktuálními tématy, silným hereckým obsazením a osobním pohledem tvůrkyně Mae Martin. Přestože se část pozornosti upíná k kontroverzi kolem trans hlavní postavy, skutečná síla seriálu spočívá spíše v jeho příběhových a tematických vrstvách – v zobrazení složitých mezilidských vztahů, manipulace a napětí v uzavřeném prostředí Akademie Tall Pines. Minisérie trpí určitou žánrovou nejistotou a ne vždy plynulým tempem, přesto nabízí zajímavý mix dramatu, černého humoru a reflexe nad společenskými bublinami.
Celkově jde o projekt, který může rozdělit publikum – někomu se jeho postupné odhalování a atmosféra malé komunity jistě zalíbí, jiní naopak mohou postrádat pevnější gradaci a jasnější vyvrcholení. Nezvladatelní je seriál, který toho dokáže poměrně dost říci o společnosti, má poté své silné stránky, které může potenciální pokračování rozvinout. Rozhodně se nejedná o seriál, který by si zasloužil odsoudit čistě kvůli faktu, že se někdo v roce 2025 diví tomu, že může nebinární herečka hrát trans muže…
Verdikt: 6 z 10
Zdroj titulního obrázku: Netflix
