Sliboval jsem vám recenzi a ta je konečně tady. Hra Cronos: The New Dawn vyšla 5.9. (od 3.9. se dala hrát pokud jste si zakoupili deluxe edici) na PC, PlayStation 5,Xbox Series X/S a Nintendo Switch 2. Hru jsem si zahrál na PS5 a byť mi to dohrání trvalo (to je tak, když sledujete filmy/seriály a máte další povinnosti), tak hru mám konečně za sebou a nyní vám můžu napsat moje dojmy. Povedlo se polskému studiu Bloober Team navázat na úspěch remaku Silent Hill 2? To se dozvíte v tomto článku. Jdeme na to. Tohle je recenze na hru Cronos: The New Dawn.
Příběh
Cronos je hororová, akční, sci-fi hra, která nás vezme do postapokalyptického Polska. Došlo k velké kataklyzmatické události, která byla pojmenována jako Změna (The Change). Hlavní postava se jmenuje Cestovatel (Traveler), který je vyslán v čase tajné organizace zvané The Collective. Jeho úkolem bude vracet se do 80. let minulého století a pokusit se zajistit klíčové osoby, které během Změny zemřely. Za pomoci speciálního přístroje The Harvester může extrahovat jejich esenci a přenést ji do budoucnosti. Cestovatel se pohybuje v oblasti zvané Sektor A-0. Jedná se o nepřístupnou zónu, kam se dostanou jen ti, kdo disponují speciálním vybavením schopným porušovat zákony gravitace.
Bloober Team se našel
Polské studio Bloober Team se zaměřuje na psychologické horory. Společnost, kterou v listopadu 2008 založili Piotr Babieno a Piotr Bielatowicz, je známá právě především vývojem hororových her a jinak tomu nebude ani v budoucích projektech. Jak oni sami tvrdí, tak mají velkou lásku k tomuto žánru a doteď neudělali špatnou hru. Na svědomí mají The Medium, Blair Witch, Layers of Fear, Observer a remake Silent Hill 2. Při oznámení vývoje remaku posledního zmíněného nedostali důvěru od hráčů a reakce nebyli pozitivnější. Bloober Team totiž platilo za studio, které má nápady, jde u nich cítit ta velká láska k hororu, ale jejich hry nebyly perfektní a měli svoje chyby. Nakonec se ale podařilo hráče překvapit a nadělili nám skvělý remake hororové klasiky Silent Hill 2. Po této hře byla tedy velká zvědavost, jak se jim povede jejich nová hra Cronos: The New Dawn. A já můžu s radostí říct, že se jim to povedlo.
Na Cronosu jde cítit a vidět, že se Bloober Team našel. U remaku Silent Hill 2 si vyzkoušeli hru z třetího pohledu a kdy se zároveň poprvé pustily do klasického survival hororu místo simulátorů chůze a navazují na to i zde a funguje jim to. Cronos využívá prvky, které se naučili u Silent Hill 2 a navíc ve vlastním světě, který si vytvořili a tohle byla ta nejzásadnější otázka. Povede se jim jejich vlastní originální hra?
Už v úvodu mě hra zaujala svým nádechem. Hlavní postava, Cestovatelka ND-3576 se probouzí a projde testem osobnosti a vynoří se na okraji opuštěného sídliště v postapokalyptické budoucnosti, která se odehrává v Polsku. Člověka v úvodu zaujme ta zvědavost, co na něho ve hře čeká a co se všechno stane. V úvodu tedy klasicky se seznámíme s prvky a mechaniky jakými se hra bude prezentovat. No a tady se dostáváme k dalšímu důležitému bodu. Kombinace několika známých titulů.
Jako kdyby mělo Dead Space, Silent Hill a Resident Evil dítě
Hnedka řeknu, že se mi tento mix už před vydáním hry líbil a těšil jsem se, až se do této hry ponořím. A jako fanoušek nejenom tohoto žánru, ale také těchto herních sérií mě Cronos bavil od začátku do konce. S Dead Space má hra společného nejenom to, že Cestovatel je podobný svým oblekem Isaaca Clarka, ale také i tím, že můžeme zadupávat věci. Do toho je tady i ten samotný sci-fi prvek.
Následně je tady podobnost se Silent Hill, kdy na hráče čeká v Cronos atmosférické pasáže, které jako by někdy přímo vypadli z remaku Silent Hill 2. No a nechybí zde ani ikonická mlha, která je tady dobře využita v některých pasážích hry a bavilo mě to. Další věc se kterou si Bloober Team dobře pohrál je práce světla a tmy. Podobně jako u Silent Hill 2, tak i v Cronos je tma opravdu velká a krásně tomu v některých momentech dotváří luxusní atmosféru. S Resident Evil to má společného také ledacos.
Vývojáři se nechali silně inspirovat slavnými sériemi a přiznaně to neskrývají. Je to vlastně jako kdyby pocta těmto klasikám a je tedy otázka, zda to některým bude vadit, jestli by nechtěli hráči originálnější hru. Mě tady tohle, jak už jsem zmiňoval nevadilo, naopak jsem si to o to více užíval, ty veškeré detaily, odkazy, akci, herní mechaniky, design prostředí, monster a další prvky, tak nikdy jsem neměl pocit, že by mě hra rušila a nebavila.
Zajímavý příběh a volba rozhodnutí
Bavilo mě na celém tom příběhu to zjišťovaní a odhalování, co se v tomto světě stalo, kdo je hlavní hrdina, který sám o sobě nic neví a jeho základním cílem je prozkoumávání pustiny a hledání speciálních časových trhlin, díky kterým je možné cestovat do minulosti, přesněji do Polska 80. let. Proč? Cílem je nalézt klíčové osoby z minulosti a extrahovat z nich esence, díky nimž by bylo možné následně vše zvrátit. Což není novinka, kterou teď píšu, zmiňoval jsem se o tom v úvodu recenze. Chtěl bych, ale říct, že hra nabízí svým tajemnem a postupným odhalováním zájem více hru hrát a zjišťovat, co se tady děje a jak to celé dopadne.
Ve hře hodně zápisů, hlasových zpráv a je potřeba si všechno číst. O to lépe pochopíte dění v tomto světě, události, které se stali. Na můj vkus tady těch zápisů bylo hodně a někdy tam bylo toho čtení příliš a jelikož moje angličtina není nejlepší a umím spíše ty základy, a tak nějak sice dokážu pochopit o co jde, tak stejně jsem některým věcem nerozuměl a celkem mě to v tomhle ohledu mrzelo. Za tohle, ale samotná hra nemůže, byť je tady toho textu hodně, tak jde především o moji chybu. Přesto si myslím, že trošku méně textu by asi neuškodilo. Ale tohle jsme měli například ve hře The Last of Us 2, kde díky tomu hra působila více organicky a lépe se hráč může vžít do prostředí hry.
Hra nabízí také možnost volby při rozhovorech nebo rozhodnutí, co uděláte. Těchto voleb ve hře není moc, nejsou tak moc časté, není to třeba něco jako Until Dawn a podobné hry tohoto typu, ale jsou důležité a můžete díky tomu mít vícero konců. Podobně jako u Silent Hill 2. Příběh je zajímavý a závěrečný zvrat působil na mě jako dobrý mindfuck a to i přesto, že postupně během hraní v druhé polovině hry mi začínalo být jasné trošku kam se to asi ubírá. Ale to mi nebránilo k tomu, abych nebyl překvapený. Naopak jsem si to užil a líbilo se mi to. Určitě si ale myslím, že se samotným vývojem příběhu si možná mohli dát tvůrci více záležet, ale spokojenost z mé strany je určitě na místě.
Atmosféra a nepřátelé
Tou nejlepší a nejsilnější věcí na celé hře je bezesporu ta hororová stránka. Bloober Teamu se podařilo vytvořit hru s perfektně tísnivou, brutální a děsivou atmosféru, která drží hráče v pozoru na každém kroku. Hra mě sice v úvodních hodinách neděsila a nedostávala mě tím způsobem, jakým bych si přál. To se ale po úvodu hry, kdy se to začne více rozbíhat změní a Cronos začne servírovat jednu děsivou a atmosférickou pasáž za druhou. Musím se přiznat, že atmosféru měla hra luxusní a užíval jsem si průchod touto hrou. V některých částech hry jsem dokonce ani nechtěl utíkat rychleji přes místnosti, hledat o to rychleji věci, protože jsem měl respekt z toho, že na mě může odkudkoliv vyskočit protivník, který někdy vyrazí dveře (párkrát jsem se dobře lekl), nebo dávat si pozor na mrtvolu na zemi, která by mohla obživnout, případně dávat si pozor a dobře poslouchat okolí, neboť vás může monstrum přilepené ke zdi chytnout do svých spárů. Ano hádáte správně lekaček je ve hře dost a fungují velmi dobře, nejsou laciné nic, co by mě iritovalo. Tento pocit strachu, kdy jsem pomalu šel vpřed jsem si královsky užíval. Tohle u filmů, her a obecně u hororů naprosto miluji, a proto tento žánr vyhledávám.
Celkové atmosféře dopomáhá také ozvučení a hudba, které jsou v těchto hrách, a především v tomto žánru velmi klíčové. Hra vám na začátku řekne, že pro nejlepší hororový zážitek je lepší hrát se sluchátky. I kdyby tohle oznámení nepřišlo, tak bych samozřejmě hru hrál i tak se sluchátky, přesto je strašně super pocit, když vás takhle hra láká na ten samotný horor. Cronos má výborné ozvučení, kdy slyšíte strašidelné zvuky nepřátel, vrzání i kapky vody, plus je tady do toho ten kvalitní soundtrack, který udělal polský hudební skladatel Arkadiusz Reikowski, jenž s Bloober Teamem v minulosti už několikrát spolupracoval a jinak tomu nebylo ani tady, a i díky němu vznikla povedená hra u které si budete tu atmosféru o to více užívat.
No a co nepřátelé? Ty mají skvělý design a jsou správně děsivý. Na hráče čeká několik různých nepřátel. Někteří monstra na vás budou plivat jed, lézt po čtyřech i po stropě, pak tady budou slabší protivníci, které zabijete na jednu ránu, ale samozřejmě dojde i na ty větší, rychlejší a silnější monstra, kteří vás budou nahánět a budou vám přímo za zadkem. A tady se dostávám k další zásadní věci. Suroviny jsou omezené a musíte správně trefovat nepřátelé, jinak vás čeká boj s nervy, jelikož hlavní postava Cestovatel je v tom svým obleku pomalý a utéct se vám nikomu z nich nepodaří. Žádné uskakování, žádné plížení okolo nepřátel. S tímto jsem měl problém na začátku hry, kdy jsem i někdy blbě a mojí chybou často umíral, ale naštěstí jsem zůstal v klidu a postupem času jsem se do toho hraní dostal a zvyknul jsem si na tyhle střety s nepřáteli.
Podobně jako u Silent Hill 2 je nutné správně používat zbraně a šetřit si je. Náboje a celkové suroviny jsou to nejdůležitější, co si budete muset dobře hlídat během hraní a věřte mi, že není příjemné se dostat do pasáže ze které není úniku, musíte zabít všechny nepřátele, ale nábojů nemáte moc. Proto bude každá rána do nepřítele důležitá, protože jakmile minete, tak trpělivost zrovna dvakrát velká nebude. Cronos je kolikrát opravdu nemilosrdný a těžký, až se mi někdy stalo, že jsem se někde na delší dobu zasekl, ale o to více pak budete mít radost, když postoupíte dál. Smrt je nedílnou součástí samotného zážitku, jak ostatně říkají sami vývojáři.
Jednu věc, ale u samotných protivníků chci zmínit. Je to něco s čím si dali vývojáři záležet a líbilo se mi to. Někteří větší nepřátelé můžou absorbovat nehybného protivníka, který leží na zemi a tím vznikne silnější protivník. Jde o něco, co se Bloober Teamu hodně povedlo a jde o funkční mechaniku. Nepřítele na zemi můžete spálit pomocí ohnivého granátu, pokud to neuděláte, tak vás čeká o to intenzivnější souboje s protivníky. Vždycky, když jsem viděl, že jeden z těch bastardů začíná absorbovat jednoho na zemi, tak jsem hned začínal střílet do něho, protože když to zrovna tuhle věc nepřítel dělá, můžete mu to během toho překazit a spojení neproběhne. Někdy to jsou ale nervy, když jdou po vás další čtyři protivníci. Proto je dobré sledovat dobře okolí a využívat výbušné barely a podobné věci, díky kterým protivníky někdy zabijete nebo je omráčíte samotným ohněm natolik, abyste je potom dokázali dodělat.
Ve hře na vás čekají také bossové. Cronos jich nenabízí velké množství, není to samozřejmě soulslike hra, ale těch několik, které vás ve hře čekají stojí za to. Každý boss fight jsem si hodně užil a šlo někdy o větší nervy, opět někdy kvůli množstvím nábojům. Bossové jsou skvěle napínavý do posledního výstřelu a při každé střele jen doufáte, že už bude konec. Žádné ukazovátko, kolik životů má váš protivník tady není, takže se mi někdy stalo, že jsem několikrát umřel a jen jsem doufal, že jsem byl blíž k poražení nepřítele jen aby se následně stalo, že jsem se dostal do další fáze boje a jakmile jste umřeli, tak jste museli celý souboj samozřejmě dělat úplně od znova. Všechny boss fighty na měli dělali dobrý dojem. Byly nekompromisní, dobře brutální, někdy těžší a o to sladší byla výhra. Především u posledního souboje, kdy jsem u toho strávil delší čas, než jsem čekal, ale stálo to za to.
Vizuální stránka
Nalijme si čistého vína, Cronos nemá největší rozpočet. Šéf Piotr Babieno poskytl v jednom z rozhovorů, že hra stála méně než spekulovaných 100 milionů zlotých – Polská měna – (27,5 milionu dolarů). Jak samo studio uvádí, tak se snaží tvořit hry za vhodné peníze bez větších nákladů. Je to také i díky tomu, že se nemusejí obávat o nějaké ztráty. Nejedno studio kvůli vysokému rozpočtu u jedné hry skončilo. Bloober Team na to jde rozumně, a i přes svůj dá se říct skromný rozpočet dokážou Polští vývojáři odvést skvělou práci.
Grafická stránka hry je velmi solidní a celkově to všechno vypadá hezky. Všechna prostředí se povedla a nikdy jsem neměl pocit během hraní, že někde hra zaostává. Pokaždé jsem měl ze všeho pozitivní pocity. Veškeré lokace se povedli, ať už je to továrna, nemocnice, prázdné budovy, nebo venkovní prostory. Ten retro-futuristický design je parádní a vývojáři nešetří kolikrát nádhernými scenériemi, u nichž jsem tajil dech, případně děsivými chodbami s nechutnou hmotou. Právě tyhle pasáže se mi nejvíce ze všeho líbili, kdy se procházíte prostředím, které je srostlí organickou hmotou, která je živá a slyšíte to. U těchto částí jde mráz po zádech a měl jsem vždy pocit, že se mi každou chvíli něco může stát. Celkově tomu nemůžu nic moc vytknout. Jasně některé věci, detaily, menší momenty by mohli být propracovanější, ale Bloober Team na to, že se snaží za rozumný peníze dělat hry, tak se jim to daří velmi pěkně a cením je za to.
Co jsem ještě za celou dobu u této recenze nezmínil jsou zbraně. Je tady klasická pistol, brokovnice a samopal. Do toho během hry najdete jednu speciální zbraň, která dokáže jednou ranou zabít několik nepřátel najednou, a to i ty těžší a silnější potvory. U zbraní mě strašně bavilo, jak se mění v ruce. Místo klasického šahání rukou na záda, do kapsy nebo všude možně, jak to v hrách bývá se tady zbraně mění, jako kdyby se teleportovali nebo lépe řečeno se změnily z pistole na brokovnici. Tohle mi přišlo hodně cool.
Negativa
Nová hra od Polského studia není bez chyb a už jsem tady něco naznačil, ale to nejhlavnější, co asi bude většina hráčů řešit je originalita. Cronos je přiznaně mixem her jako je Dead Space, Silent Hill, Resident Evil a dalších věcí. Sám jsem řekl, že mě tento mix sedl a užil jsem si to. Přesto je pravda, že hra nemá vlastní tvář a opírá se o několik značek. Tahle věc asi bude vadit pravděpodobně znalcům, kteří mají projetý spousty her včetně těch zmíněných značek. Já jsem fanoušek tohoto žánru, těchto typově podobných her a Cronos jsem si užil od začátku až do samotného konce. Přesto bych větší originalitu určitě uvítal a těch inovací a nápadů mohlo být ve hře více. Určitě by to některé hráče potěšilo.
Za další je určitě pro mě obtížnost hry. Hra vám nenabídne na začátku žádnou možnost volby obtížnosti a hned jsem se toho zalekl a doufal jsem, že hra nebude moc těžká. No, a podle mě je hra někdy těžší a zajímalo by mě, jak na to reagují ostatní hráči. Není to sice něco hrozného, není to Dark Souls nebo Elden Ring, přesto bych ocenil možnost volby a myslím si, že mluvím i za další hráče. Jinak mě moc nenapadá, co dalšího bych mohl vytknout.
Odkazy na přechozí tvorbu Bloober Teamu
Fanoušky studia Bloober Team potěší odkazy na jejich předchozí hry. Během hraní jsem si všiml na jednom z protivníků trička s nápisem The Medium. Dále v jedné místnosti s obrazy je jasný odkaz na Fears of Fear a dojde zde také na remake Silent Hill 2, kdy obličej jedné postavy vypadá jako titulní hrdina James Sunderland. Plus jeden leták na stěně je červený, který jasně odkazuje na save screen v Silent Hill 2. Tyhle věci nejenom, že potěší fanoušky, ale ukazuje to, že v Bloober Teamu mají srdíčko na správném místě. Za tohle je opravdu cením.
Cronos: The New Dawn závěrem
Na novou hru od Bloober Teamu jsem se těšil od prvních zpráv a po trailerech jsem věděl, že do této hry půjdu. Od úvodních minut mě hra pohltila a nepustila mě do samotného konce. Díky zajímavému příběhu a postupnému odhalování mě to každou další minutou bavilo víc a víc. Má to luxusní atmosféru, která mi v druhé polovině v několika momentech nahnala mráz po zádech a s dalšími minutami byla hra záživnější. Nepřátelé mají skvělý design, plus retro-futuristický prostředí se povedlo na jedničku. Nepotěší sice menší originalita, ale ten mix známých značek Dead Space, Silent Hill anebo také Resident Evil mě hodně bavil a já si tento koktejl, který Bloober Team naservíroval užil. Dobré je také to, že hra je lákavá i pro další průchod. Díky možnosti volbám hra nabízí vícero konců a určitě by bylo zajímavé vidět, co by se stalo, kdybych se zachoval v některých situacích jinak.
Cronos: The New Dawn měla po remaku Silent Hill 2 velká očekávání a je proto pochopitelné, že tahle očekávání nebyla naplněna. Zmíněný remake je lepší hrou, ale to hlavně proto, že Bloober Team dokonale převedl do moderní podoby slavný a legendární horor. Tady si museli vystavět vlastní svět, a i přes menší originalitu se jim podařilo udělat velmi povedenou horor s dobrým příběhem, a hlavně výbornou atmosférou jakou od hororů vyžadujeme. Nikdo se z Polského studia podle mě nemusí stydět a sice kvalitu remaku Silent Hill 2 nevyrovnali, tak nám dali poctivou hru, která mě nikdy nenudila, pořád mě bavila a dokázal bych hru hrát i déle. Případné pokračování sice dle slov tvůrců není v plánu, ale kdyby se něco změnilo, tak bych další díl v tomto světě uvítal. Po dohrání hry se odemkne New Game + a také nová obtížnost Hard. Takže další průchod volá a já si to možná mile rád dám.
P.S. A nyní nezbývá než se těšit na remake prvního Silent Hill na který již Bloober Team pilně pracuje.
Hodnocení: 8/10
Tohle byla recenze na hru Cronos: The New Dawn. Doufám, že se vám recenze líbila a užili jste si hru stejně jako já. Pokud jste hru ještě nehráli, tak věřím tomu, že jste si po přečtení této recenze rozhodli zda dát této hře šanci nebo ne. Věřím tomu, že jestli jste fanoušci hororu a těchto typově podobných her, tak je nová hra od Bloober Teamu přímo pro vás.
Zdroj titulního obrázku: Bloober Team
