Hlavu šmoulí vesničky nasála neznámá síla, která se zčista jasna objevila na obloze. Po krátké, ale nutné fázi paniky se vedení ujme Šmoulinka, která zorganizuje odvážnou záchrannou výpravu. Ta Šmouly zavede na to vůbec nejnebezpečnější místo pod sluncem – do našeho světa, konkrétně do Paříže. Tady je čeká překvapení větší než samotná Eiffelovka. Zjistí totiž, že za únosem Taťky Šmouly stojí Gargamel, který na něj nebyl sám, ale zásadně mu pomohl jeho utajovaný bratr Razamel. Není to náhodou přesila? Není. Série překvapení nekončí, i Taťka Šmoula má bratra. Jmenuje se Ken a únos bráchy ho rozčílil tak, že se do záchranné šmoulí mise rozhodne zapojit…
Belgický kreslíř Peyo vytvořil modré fantastické bytosti známé jako Šmoulové již v roce 1958, největší slávu jim po komiksech nejspíše přinesl seriál, který běžel v letech 1981-1989. V 21. století poté Šmoulové již nejednou přeskočili na velká plátna. V letech 2011 a 2013 tu byla dvojice filmů Šmoulové, která kombinovala hrané herce s CGI animací. Byl u toho Neil Patrick Harris, Hank Azaria jako Gargamel a nakonec i sešup v tržbách mezi dvěma filmy (563 vs. 347 milionů dolarů). Došlo tak ke zrušením plánu na třetí film a studio Sony se místo toho vydalo cestou animovaného filmu Šmoulové: Ztracená vesnice. Výkon v tržbách byl ovšem ještě slabší (197 milionů dolarů). V roce 2022 Peyo Company vlastníci Šmouly uzavřela dohodu se studiem Paramount a právě u něj vznikl nový animák Šmoulové ve filmu.
Stojí za ním režisér Chris Miller (Shrek Třetí, Kocour v botách), je to poté tak trochu muzikál. Po Katy Perry a Demi Lovato střídá v roli Šmoulinky v originálním znění Rihanna (v českém znění Dasha) a i proto je ve filmu nejen dost Šmoulů, ale dost RiRi (přesto ve filmu ani jednou nezazní Umbrella!). Jak to nicméně se Šmouly ve filmu dopadlo?
Šmoulové ve filmu – Šmoulové se snaží přiblížit dětem 21. století

Šmoulové ve filmu nejsou jedinou značkou, která usiluje o to udržet se v povědomí a svézt se na mnohogeneračním úspěchu. Jenomže při této snaze je potřeba usilovat o modernější kabát a snahu přiblížit se i dětem 21. století. Poetika Peya přitom musí jít alespoň částečně stranou, Šmoulové ve filmu musejí splňovat kvóty pro dětského diváka 21. století. Sám Chris Miller ostatně dodává, že se animace pokoušela vydat ve stopách původních komiksů, přitom být dostatečně atraktivní pro moderního diváka. Inspiraci komiksem jde zpozorovat skrze začlenění komiksových bublin i skrze prosté pohyby postav.
Po vzoru dvou hraných filmů z let 2011 a 2013 kombinují Šmoulové ve filmu prvky animovaného a hraného filmu, jen tedy tentokrát není v popředí žádná hlavní lidská postava a film vlastně celkově nepokládá otázku na to, jak prolínání realit a přítomnost Šmoulů (kteří jsou zřejmě lidským očím neviditelní) v lidském světě funguje. I na poměry filmu cílícího především na dětské diváky je zvyšující se absence logiky do oči bijící a to přitom ještě nedošlo ke zmínce o tom, že hned úvod filmu představí složitou mytologii, která Šmouly v tomto novém podání pasuje na cosi jako strážce vesmíru. Vítejte ve 21. století, modráskové!
Scenáristka si z vás možná šmoulí, ale možná také ne

Scenáristka Pam Brady (jedna ze scenáristek filmu South Park: Peklo na Zemi!) hned od počátku vsadí na mytologii, která čítá čtyři magické grimoáry (kam se na to hrabou kameny nekonečna!), kdy zřejmě pouze jeden z nich má nějaké vědomí, v zájmu dobré vůle poté způsobí události filmu. Bezstarostný život Šmoulů je tak narušen, z tohoto filmu se stane mezinárodní dobrodružství (Francie, Austrálie, Mnichov), kde nechybí šmoulí agenti. Zvraty jako z divadelní hry Járy Cimrmana. A nakonec i doslovné pasování Šmoulů na obránce vesmíru. Kde jsou ty staré dobré časy, kdy šel po Šmoulům pouze jeden nešikovný kouzelník a jeho kocour, který je pojmenován po islámském andělu smrti?
Film je sice muzikál, trvá ovšem 91 minut a naštěstí to znamená, že je také hudebních čísel poměrně minimum. Přesto platí, že když už tady dojde na zpívání, jen zbytečně zdržuje děj. A je fascinující, jak musí dojít k jedné motivační písni (jejíž doprovod evokuje hudební klip od RiRi), aby mezitím mimo kameru došlo k docela zásadní události. Nejnovější Šmoulové v tomto ohledu trpí pár dramaturgickými problémy, někdy to vlastně působí, že je postav příliš na to, aby se většinou z nich dalo pracovat nějak zajímavě. V hraných Šmoulech s Neil Patrickem Harrisem měl každý Šmoula svou úlohu. Tady jdou ovšem Šmoulové se stěžejní úlohou napočítat na prstech jedné ruky. U zbytku se jejich účast skládá z hrstky vtípků, které čerpají z jejich jména. Spravedlnost pro Nešiku i Mrzouta!
Šmoulové ve filmu jsou většinu času na úrovni bizáru, přesto zábavného

O nových Šmoulech platí, že se většinu času pohybují na hranici bizáru. Na dětské diváky možná příliš komplikovaný děj, na dospělejší diváky naopak příliš velký pokus zavděčit se těm dětským. Pro koho vlastně tak Šmoulové ve filmu jsou? To těžko říct. O filmu ovšem platí, že je svými bizarními dramaturgickými rozhodnutími poměrně dost času zábavný. A nesejde přitom moc na tom, že jsou pochybné snahy o nějaké emoce či poselství. Minimálně ve finále se navíc konečně tvůrci krapet utrhnou ze řetězu a dokážou si vyhrát s odlišnými typy animaci (svět potřebuje šmoulí anime!). Škoda, že je to pořád především bordel, ve kterém toho moc nedává smysl (i s přimhouřením a pokusem o dětskou optiku). Už na začátku filmu, kde je Taťka Šmoula představen jako DJ, si musí každý ujasnit, zda se v sále náhodou nevyskytl omylem a zda náhodou není na tyhle (Šmoula zvukař promine) starý.
Film může minimálně obstát jako pokus o to, zda moderní dětští diváci skutečně na Šmouly pořád slyší. A film se poměrně snaží, aby měl blízko k dětem, které jsou dneska přesycené marvelovkami či podobnými blockbustery. Diváky unavené z konceptu mnohovesmíru a alternativních realit holt nečeká u nových Šmoulů vystřízlivění, prostor pro zajímavější vizuální nápady poté skutečně přináší až poslední třetina, ke které je ovšem nejdříve potřeba se prodrat nepříliš zajímavým průběhem zápletky. Dětem se to teoreticky líbit může, fandové původního animovaného seriálu by ovšem skutečně neměly očekávat přenos poetiky původního seriálu do celovečerní podoby. Někdo to odsoudí, někdo pochopí jako nevyhnutelný progres. Zároveň ovšem mají Šmoulové ve filmu docela daleko k tomu, aby se dal považovat odkaz Peya za poplivaný a zneuctěný. Klasická esence Šmoulů z filmu vyloženě nemizí, jen je prostě poznat, že se někdo pokouší Šmouly možná až příliš modernizovat. A ne tím nejideálnějším způsobem.
Šmoulové ve filmu závěrem
Šmoulové ve filmu jsou pokusem o to přiblížit Šmouly modernímu dětskému divákovi a těžko říct, jak moc se jim to povede. Původní poetika je víceméně pryč, ze Šmoulů se stávají strážci vesmíru/mnohovesmíru a každý si musí za sebe ujasnit, zda je toto pojetí to správné. Dětem se to ovšem pravděpodobně líbit bude a to bude v tomto případě pravděpodobně to hlavní.
PS: Český dabing jde označit za povedený, včetně převedení původních písní do českého znění.
PS 2: Podobnost Kena (bratra Taťky Šmouly) s tímto pánem je zcela jistě náhodná! Film si ovšem jinak kromě jednoho drobného vtípku nedovoluje být přehnaně progresivní a členové Aliance pro rodinu (především paní Jochová), se tak pravděpodobně nemusí návštěvy kina obávat. Šmoulové ve filmu jsou v tomto ohledu naopak čistě heterosexuální a víceméně neškodní.
PS 3: Před filmem je promítán krátký snímek SpongeBob v kalhotách: Order Up, seriózně nejlepší věc se SpongeBobem za hodně dlouhou dobu. Pokud zhruba takhle kvalitní bude chystaný animák SpongeBob ve filmu: Pirátské dobrodružství, může být v prosinci 2025 hezky.
Verdikt: 5 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Paramount Pictures