Jeden zápas, mnoho příběhů. Profesorka bohemistiky (Petra Nesvačilová), která miluje fotbal. Otec (Martin Finger) a přítel (Petr Uhlík) dcery (Ema Businská). Fotbalový rozhodčí (Jiří Langmajer) a jubilejní zápas. Zpěvák (Ondřej Sokol) a zamilovaná pražská radní (Jitka Čvančarová). Komentátor (Michal Dlouhý) a expert ve studiu (Michal Isteník) nebo mladý fotbalový talent (Lukáš Duy Anh Tran). Ve hvězdně obsazené komedii podle scénáře Petra Kolečka se rozehrává několik příběhů, které se postupně propojí a vyústí během velkolepého finále přímo na stadionu během důležitého utkání. Název filmu odkazuje na šlágr fotbalové ligy, ve skutečnosti je ale Kouzlo derby hlavně o lásce a vášni, které s sebou život přináší v různých podobách…
Kouzlo derby – Jedná se o poslední hřebík do rakve Sparty?
I kdyby se člověk sebevíce snažil vyhnout jakýmkoliv informacím o jakémkoliv fotbalovém týmu, asi mu jenom tak při síle internetu neunikne objektivní informace o tom, že se Spartě v posledních měsících nevedlo nejlépe. Může ovšem nová komedie, jejímž producentem je samotná Sparta, být posledním hřebíkem do její rakve?
Za scénářem stojí Petr Kolečko, který spolu s Janem Prušinovským napsal seriál Okresní přebor i filmový prequel Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka, spolupracoval poté na tvorbě seriálu Vyšehrad, přiznaně poté fandí (nepřekvapivě) Spartě. Kolečko se zároveň chopil režie spolu s Vladimírem Skórkou, režisérem seriálů Lajna (opět Kolečko), sKORO NA Mizině (zas ten Kolečko!) či Liga mužské moudrosti (do třetice všeho Kolečko). Jak se tato fotbalová komedie povedla a proč by vlastně kdokoliv měl rád fotbalové fanoušky? Na těžké otázky se těžce odpovídá.
Kouzlo derby – Lidé od fotbalu jsou divní
Je to v podstatě Láska nebeská, jen se neodehrává o Vánocích. Spojovacím prvkem několika příběhů jsou v případě klasické britské romantické komedie vánoční svátky, v případě Kouzla derby je to titulní derby mezi Spartou a odvěkými rivaly Slavií. Je to ovšem pořád film, který produkuje Sparta, hraje se poté na Letné, tudíž pochopitelně nemůže chybět několik narážek a vyložených nadávek vůči sešívaným, dramatická hudba v momentech, kdy se Spartě dvakrát nedaří. Kdo si zvládne před projekcí tipnout výsledek titulního utkání… zaslouží zlatého bludišťáka! Docela rychle se ovšem ukáže, že na titulním utkání a jeho výsledku zase tak moc nesejde. Kouzlo derby je především o postavách, na které se dohromady zhruba 5 hlavních příběhů soustředí. Ať se poté člověk bude snažit sebevíc, z filmu trčí především poselství o tom, že i když jsou lidé od fotbalu divní, máme je mít rádi… asi!
Kouzlo derby se soustředí na postavy, v jejichž společnosti by fotbalový analfabet pravděpodobně umřel. A to snadno. Není vyloučené, že se mnozí fotbaloví fanoušci v postavách najdou a je to svým způsobem nejspíše v pořádku. Přesto to působí příliš líně, jako příliš velká sázka na jistotu, v podstatě takový ten film, který si snad sama Sparta objednala na zakázku. „Pořád je pod tím ovšem přeci podepsaný Petr Kolečko, bez kterého by neexistoval kultovní Okresní přebor, to nemůže dopadnout špatně…“ – Ne?!
Existuje kouzlo derby? A mohla bych ho vidět?
Už úvod filmu a úvodní monolog od moderátora Pavla v podání Michala Dlouhého v sobě má takový ten nádech snahy o fotbalovou propagandu a nutno podotknout, že poměrně schopně, že by člověk snadno věřil, že by sebevíce absurdní monolog mohl na někoho zabrat a alespoň částečně se ho snažit zamyslet nad kouzlem fotbalu. Kouzlo derby se přitom musí ocenit minimálně v tom ohledu, že se nebojí poukázat, že se i kolem fotbalu pohybují poměrně diskutabilní lidé s pochybnou morálkou (těžko ovšem říci, jak moc to film vlastně bere vážně) a především se nebojí adresovat, že někteří fanoušci někdy umějí dělat solidní ostudu. Škoda jenom, že zrovna v tomto ohledu film jaksi postrádá odvahu, především při povědomí o tom, že jsou někteří fotbaloví fanoušci schopní opravdu pořádných zvěrstev.
Pořád by to ovšem měla primárně být víceméně rodinná komedie, ve které se i někteří možná mají poznat a říct si, že se ty paka na plátně chovají jako oni. I když třeba zápletka o zamilovaném zpěvákovi (Ondřej Sokol muže neprávem obviňovaného z latentní homosexuality hraje více karikaturně nežli v časech přiznané homosexuální postavy v Perfect Days – I ženy mají své dny) je na fotbal nalepena tak okrajově. Což se ovšem dá prakticky říct o každé zápletce s výjimkou té o zmíněném moderátorovi Pavlovi a rozhodčích.
Kouzlo derby diváka konfrontuje s opovrženíhodnými charaktery
Na Kouzlo derby jde nahlížet dvěma zcela jinými pohledy:
- A) – Film diváka konfrontuje s abstraktní fotbalovou realitou, kterou není nutné brát extra vážně a všechny postavy jsou úmyslně přehnané/karikaturní a není nutné vnímat styčné plochy se skutečnými lidskými bytostmi
- B) – Film diváka konfrontuje s opovrženíhodnými charaktery, které mají styčné plochy s reálnými lidskými bytostmi, které by člověk chtěl nejradši mít alespoň 5 metrů od sebe
Nutno podotknout, že Kouzlo derby má daleko k označení za fotbalovou variaci Kameňáku, protože Kouzlo derby není složené jenom z fotbalových hlášek a drží ho alespoň jakž takž nosné zmíněné příběhy ústředních postav. A především schopní herci dokážou alespoň některé hlášky prodat. S PP (producent placement) se navíc pracuje poměrně důstojně, přičemž něco takového není v tuzemské tvorbě bohužel povinností.
Očekávat Okresní přebor 2.0 by byla chyba
I přes účast Kolečka by byla velká chyba očekávat Okresní přebor 2.0. Okresní přebor měl především satirický přesah, kdy autentickým způsobem zkoumal mentalitu venkovských fotbalistů, síla postav byla v jejich uvěřitelnosti a v tom, jak byly dobře napsané a nosné. Kouzlo derby v tomto ohledu působí jako z úplně jiného světa. A ujasnit to může již linka se zmíněným údajným homosexuálním zpěvákem, kdy má jeho počáteční linka o tom, že má problémy s erekcí kvůli prohrám Sparty (ty moderní muži a jejich problémy…), poměrně překvapivý vývoj, kdy ovšem musí jít veškerá logika stranou. Čím více nad tím člověk bude přemýšlet, tím více zřejmě nebude mít v plánu pochopit, že se logikou filmu zabývá více nežli samotní tvůrci. Sázet na to, že si to lidé užijí, protože se v postavách poznají a nebudou nějak řešit zbytek, je ovšem přeci jen krapet diskutabilní.
Všichni intelektuálové jsou automatičtí zlí lidé, kteří chtějí narušit kouzlo fotbalové magie. „Copak by jste tohle chtěli zbourat?“ hlásá postava v podání Jiřího Lábuse, kdy prostřihy nabízí pohled na nasvícenou Letnou. Takový úryvek je možná oukey materiál na reklamu, ve filmovém provedení ovšem působí jaksi uměle a i jistou formou snahou uplést z lejna bič.
Fotbaloví analfabeti kvůli filmu nejspíše fotbalu rázem nepropadnou
Potrat v případě prohry Sparty? Facka synovi za to, že už nechce hrát fotbal? Rozchod kvůli faktu, že se něžnější polovička nevyzná ve fotbale? Fotbaloví analfabeti nejspíše fotbalu kvůli tomuto filmu nepropadnou, naopak je možné, že je v jisté formě ještě více odradí. Ať se jakýkoliv dialog snaží naznačit, že fotbal dovádí muže k většímu uspokojení nežli sex a že je možná snad fotbal skutečně důležitější nežli život. Snadnější tak pro tyto potencionální diváky samozřejmě bude sympatizovat s postavami, které nad fenoménem fotbalu žasnou a ty, kteří upřednostňují fotbal před zdravím, označují za magory. Film o lásce a vášni k fotbalu dost možná přijde přehnaný i těm, kteří fotbal oceňují. Jinak ovšem neexistuje důvod k tomu, aby nadále nešlo o dva oddělené světy.
Docela rychle se potvrdí, že s fotbalem nejde provádět ani žádné zajímavé vizuální věci (byť je jasné, že zrovna v tomhle případě žádné takové ambice ani neexistovaly) a celé to vlastně evokuje jedno velké neurážející řemeslné nic. Něco takového by poté nevadilo přesně v případě, že by na plátně docházelo k nějakým srozumitelně napsaným a nosně vyvíjejícím se vztahům, z několika romantických zápletek ovšem paradoxně největší chemie srší mezi zmíněným moderátorem Pavlem s bývalou fotbalovou hvězdou v podání Michala Isteníka. Isteník je ve své roli zábavný i proto, že snadno evokuje vyhaslé fotbalisty, které se snaží těžit ze svých 15 minut slávy, jeho ex-fotbalista je nejdříve tak nesnesitelný, aby se najednou stal velmi zábavným. Škoda, že kromě moderátorské dvojice nemá film více alespoň takhle dobře napsaných postav.
Vyložené peklíčko vypadá přeci jenom jinak
Neznamená to přitom, že by se film alespoň sem tam nevěnoval nějakým zajímavějším motivům. Má být moderátor objektivní? Jak se má chovat správný fanoušek? Dokáže se láska k fotbalu vyrovnat k lásce k rodině? Všechno to jsou nicméně motivy, které by lépe fungovaly například ve zmíněném Okresním přeboru. Potencionální seriálová podoba by vlastně Kouzlu derby slušela více, protože by se každý díl seriálu mohl věnovat jedné příběhové lince s tím, že by ve finále došlo k jejich souběžnému vyvrcholení. Ve filmové podobě se nicméně ukazuje, že prakticky ani jeden z příběhů není nejnosnější a především nějaká smyslná pointa jednoho z nich v podstatě chybí.
Petra Nesvačilová tu tak například má poměrně zábavnou roli, celá její linka ohledně neschopnosti skloubit fanouškovské „povinnosti“ s těmi pracovními, potencionálním vyhazovu a i kvůli němu vynucenému vztahu, následně poté konfrontace s fotbalovým talentem, který ovšem nejdříve potřebuje naučit česky, působí poměrně přeplácaně, především ovšem uspěchaně. A především u její linky platí, že je nutné se připravit na to, že postavy filmu někdy mohou být poměrně nesnesitelné, byť je zrovna hraje sebevíce sympatický/á herec/čka. A byť se třeba i objeví momenty, které dokážou nějakým způsobem vyvolat alespoň nějaké fungující emoce.
Kouzlo derby se drží zkrátka
Zrovna při derby se toho může pokazit sebevíc, i proto zamrzí, že se v tomhle ohledu Kouzlo derby drží zkrátka. V zákulisí možná dojde k nějaké té kalamitě, jakoby ovšem chyběla nějaká imaginace k tomu, aby se v průběhu dělo něco skutečně zajímavého. Občas si tak filmu utahuje z často diskutabilních rozhodnutí rozhodčích, ani tyto momenty ovšem vyloženě komediální zlato nedolují. Absurdní je spíše to, jak se utkání přesně vyvíjí a nad vším čím, co by za normálních okolností nejspíše utkání ukončilo, se tady mávne rukou. Těžko říct, zda to fotbalovým fanouškům (především těch sparťanským) bude v kině stačit, dá se tomu ovšem snadno věřit, protože jim nejspíše bude stačit, že se skutečně dokážou nějak v postavách najít a říct si, že je mají rádi, protože jsou tak specifičtí jako oni. Opravdu jenom možná.
V Kouzlu derby se přesto těžce hledá jakákoliv snaha přijít s funkčnějším vyprávěním, nosnějšími příběhy, uvěřitelnějšími postavami. I takový Martin Finger zvládá do své role opět dát možné vše a navíc má opět štěstí na poměrně zajímavou postavu, scénář mu ovšem nastavuje limity, které nepřekoná ani herec Fingerova kalibru. A platí to v podstatě o každém z výrazného hereckého obsazení, kdy se o prakticky každém z nich dá říct, že jsou dobří herci, kteří už v tomto či tamto projektu dokázali herecky zazářit. Že není malých rolí, ale jen malých herců? Kouzlo derby jde označit za film, který toto tvrzení dokáže minimálně zpochybnit.
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se? Na to Kouzlo derby vyloženě neodpoví
Skutečně moc nezáleží na tom, jak se titulní derby bude odvíjet, protože pomyslnou tečku filmu nastavuje píseň, která tvrdí, že mají i rivalové cosi společného – lásku k fotbalu. Film tak sice okatě stojí na straně Sparty a neodpouští si poměrně tučný seznam poznámek na Slavii, přesto následuje jisté pokus o to naznačit, že mezi Slavií a Spartou může existovat jistou spojitost. A moc přitom vlastně asi nesejde na tom, že je mír mezi Slavií a Spartou pravděpodobný jako světový mír.
Až do úplného závěru se snadno nabízí otázka, zda se Kouzlo derby odehrává v jakési bizarní realitě a nebo v až příliš jasném zrcadle české fotbalové společnosti. Každý nejspíše bude pravdu vnímat jinak, z pohledu fotbalového lajka se ovšem bude těžko odvozovat, zda je Kouzlo derby ideální podívanou pro fotbalisty. Není pochyb o tom, že se v něm skutečně mnozí najdou (někteří možná v těch nejvíce nesnesitelných postavách), nejvíce ovšem přeci jen jakž takž funguje jako celovečerní reklama na český fotbalový klub. A v takové podobě by to o něm platilo i v případě, že by v jeho centru místo Sparty byly Slavia, Bohemians či Dukla.
Alespoň v nějakém ohledu tak Kouzlo derby jistě svůj účel splní a bude možná i pro mnohé vděčnější nežli drzejší a kontroverznější Vyšehrad filmy/fylmy. Zároveň se ovšem jedná o film, který má své nezpochybnitelné problémy a svým způsobem dokáže jakž takž při sobě jako film držet. Fandové těch krapet jednodušších komedií od Petra Kolečka přesto nejspíše budou jakž takž s Kouzlem derby v pohodě.
Kouzlo derby závěrem
Kouzlo derby má už zřejmě nějakou dobu ambice být českým letním filmovým hitem, nežli jako film ovšem více funguje jako celovečerní reklama na Spartu. Sebevíce talentovaní herci limity scénáře nezbourají a pět stěžejních příběhů jakž takž drží film pohromadě. Fandům těch jednodušších komedií z dílny Petra Kolečka to nejspíše stačit bude, kromě fanoušků Sparty (a i to je z několika důvodů diskutabilní) se ovšem film těžko někomu doporučuje…
Verdikt: 4 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Bontonfilm
