Lilo (Maia Kealoha), mladá havajská dívka, po smrti rodičů žije sama se svou starší sestrou Nani (Sydney Agudong). Protože Lilo nemá mnoho přátel, jednoho dne ji Nani vezme do místního útulku adoptovat psa. Místo toho však nakonec adoptují Stitche, mimozemský experiment vycvičený k hromadnému ničení…
Lilo a Stitch – Populární disneyovka dostává hranou podobu
Původní animák Lilo a Stitch pochází z roku 2002, zpětně poté bývá často zmiňován jako z nejoblíbenějších klasických disneyovek. Režijní a scenáristická dvojice Dean DeBlois (animované i hrané Jak vycvičit draka) a Chris Sanders (první Jak vycvičit draka, Rozzum v divočině) stojí za v podstatě již animovanou klasikou, která i po letech spolehlivě obstojí jako zábava pro celou rodinu, zároveň dokáže přitom prodat i zásadní poselství o rodině, lásce, přijímání odlišností i přijímání ztrát. Když tak došlo k odhalení, že se chystaná hraná verze, bylo snadné býti na pochybách. Především i proto, že to s hranými předělávkami klasických disneyovek vždycky nemusí dopadnout nejlépe (viz Sněhurka s Rachel Zegler).
Za první stěžejní pozitivní informaci šel vnímat fakt, že se režie chopil Dean Fleischer Camp, tvůrce výtečného animáku Marcel, ulita s botami, který byl nominován na Oscara. Jeden z nejhravějších i nejdojemnějších filmů roku 2021 a celovečerní debut Campa kombinoval prvky hraného a filmu stop-motion animace, byl vyprávěn skrze formát mockumentu, zároveň Camp ukázal, že umí smysluplně balancovat mezi humorem a dojetím. Jestli by tak teoreticky někdo mohl důstojně zpracovat komplexní témata původního animáku, je to právě Camp.
Druhá stěžejní pozitivní informace byla fakt, že hraný Lilo a Stitch původně vznikal jako exkluzivní film pro streamovací službu Disney+. Po pozitivních ohlasech z testovacích projekcí nicméně došlo k rozhodnutí, že se film uvede do kin. Už nyní tak tento film pokukuje po globálním otvíráku okolo 300 milionů dolarů a je pravděpodobné, že po vzoru animovaného originálu bude startem nové franšízy. Jedna stěžejní otázka ovšem zůstává – povedl se hraný Lilo a Stitch?
Lilo a Stitch se nevydává cestou předělávky 50:50
Byla by chyba se domnívat, že je hraný Lilo a Stitch 50:50 předělávkou původního animáku. Film se sice občas původního animáku drží až ve velmi fascinujících detailech (fandové rybičky Pudge a ikonického turisty se zmrzlinou budou mít druhé Vánoce), jisté epizodní podzápletky o komárech a žabách poté víceméně vyšumí do ztracena. Hraný Lilo a Stitch se jednoduše v něm velmi drží původního animáku, v jiném se vydává tak trochu jinou. A má to své plusy i mínusy:
Výrazné plusy a mínusy filmu
Plusy
+ Nani, sestra titulní hrdinky Lilo, je v podání Sydney Elizebeth Agudong v podstatě lépe vykreslena, než v původním animáku. Především i díky faktu, že se musí vzdát svých vysokoškolských ambicí na úkor péče o svou malou sestru. Skrze tuto linku se v rámci filmu ještě více upevňují prvky sociálního dramatu, který už v původním animáku docela trčí. Nani se je celkově v hrané adaptaci vykreslená jako mnohem sympatičtější charakter.
+ Film se především ve finále vydává krapet komornější cestou. Velkolepé finále z ranku původního animáku se tak vyloženě nekoná, přesto to vlastně není na škodu. V jádru je pořád především emocionální příběh a hraná verze dokáže dojmout minimálně přesně v tech momentech, ve kterých to zvládl původní animák. A komornější cesta ve finále vlastně tolik nebolí, především právě díky tomu, že finále hrané verze obsahuje docela dost emocí.
+ Původnímu animáku se poměrně snadno podařilo prodat kouzlo Havaje, daří se to i hrané verze. Především se ovšem daří film prodat jako funkční rodinnou komedii, přitom ne vyloženě stejným způsobem jako v případě původního animáku. Byť se poté u animovaného filmu pochopitelně snadno nabízí větší svoboda v rámci kreativity, hraný film se svými „limity“ pere poměrně obstojně.
+ Fanoušci seriálu Lilo a Stitch + Stitch! Filmu, který jeho ději předchází, jistě ocení drobné pomrknutí a náznak toho, že je v případě hraného zpracování Lilo a Stitche prostor pro další příběhy.
Mínusy
– Gantu AKA Rybí hlava, jedna z nejvýraznějších postav celé franšízy, v hrané verzi chybí! Je to přitom v původním animáku právě on, který funguje jako jakási hrozba vzájemného pouta mezi Lilo a Stitchem, Gantu je ideální protivník, aby poháněl konflikt filmu a vytváří nějakou výraznější překážku. A škoda je to především proto, že je Gantu v kontextu celé franšízy jedna z nejkomplexnějších postav.
– Na úkor Gantuovi absence více prostoru dostává Stitchův tvůrce Jumbaa Jookiba a… také to není nejšťastnější volba! Jumba patří mezi nejlépe napsané postavy původní franšízy a byť se Zach Galifianakis zřejmě dokáže v roli tak nějak vyřádit, jeho hraná verze v podstatě postrádá kouzlo jeho animované předlohy. A je to škoda.
– Svým způsobem to odskákal i Cobra Bubbles. Sociální pracovník a agent CIA v jednom zde přichází o něco, co jeho postavu dělalo v původním animáku tak výraznou a působivou. A byť je Courtney B. Vance kvalitní herec, možná je škoda, že v tomto případě nikdo nezavolal Vingu Rhamesovi, který v originále tuto postavu namluvil.
– Nové postavy sami o sobě moc filmu nepřidávají a například postava sociální pracovnice jménem Kekoa, kterou hraje Tia Carrere (propůjčila hlas Nani v původním animáku), je pro film vyloženě zbytečná.
Hraná předělávka, která alespoň částečně dýchá po svém
Hraná verze se designem postav velmi drží původního animáku, minimálně první dvě třetiny se docela výrazně drží dějové struktury původního animáku, přesto se jí daří alespoň krapet dýchat po svém. Camp se docela rychle projeví jako zřejmý fanda originálu (dle vlastních slov také do poslední chvíle loboval za to, aby se Wendy Pleakley po vzoru animáku stal Drag queen).
Po Marcelovi, ulitě s botami je ten ideální na takovou látku, zvládá poté Stitche převézt do hrané podoby se ctí (i v této podobě je zřejmě Stitchovým oblíbeným filmem sci-fi horor Them!). Chvílemi se možná snaží fandům zavděčit až příliš a dokonce i hudební dramaturgie sází na ty stejné písně ve stejné momenty (byť je třeba zpívá jiný interpret). Scénář dvojice Chris Kekaniokalani Bright a Mike Van Waes nicméně přikládá nosné revize původního scénáře, kdy přichází i s poměrně chytrými nápady (maskování nejspíše bude především rodinám s dětmi sympatičtější než drag queen Pleakley). A Maia Kealoha působí v roli Lilo vyloženě roztomile.
Ten ideální film pro celou rodinu
Klíčové je, že je duch původního animáku zachován, status komorní disneyovky tomuhle filmu jednoduše sluší. Stitch tu vlastně nemůže být pořádně zlý jako v původním animáku a chvílemi je na filmu poznat, že vznikal jako exkluzivita pro stream (rozpočet 100 milionů dolarů přeci jen není nafukovací). Přesto se pravděpodobně aktuálně v kinech nenajde ideálnější film pro celou rodinu. A Camp po svém Marcelovi dokazuje, že dokáže emoce ždímat i z těch nejnepravděpodobnějších digitálních míst. A sympaticky přitom v dospělém divákovi dost možná znovu objevit jeho přetrvávající dětskou stránku.
Úspěch hraného Lilo a Stitch navíc nejspíše zaručí, že nakonec dojde i na ty hrané Aristokočky (které snad nedopadnou jako Kočky Toma Hoopera) nebo Bambiho, znalci Lilo a Stitch poté vědí, že se pokračování hraného filmu mohou vydat různými směry. Především i proto, že je Lilo a Stitch jednou z těch klasických disneyovek, které Direct-to-DVD sequely a seriály nedokázaly poškodit. Pokud nicméně na druhého Lilo a Stitche dojde, bylo by fajn vidět u někoho někoho, kdo těmto postavám rozumí. A Camp je v tomto ohledu jednoduše člověk na tom správném místě.
Lilo a Stitch závěrem
Hrané Lilo a Stitch je důkazem, že hrané disneyovky mohou fungovat, pokud se jich chopí někdo, kdo rozumí původním látkám, dokáže se jich držet a přitom dodat něco navíc. Už samotné zpracování úvodu může v kontrastu s původním animákem naznačit, že to nejspíše původní film jistí, nebylo by ovšem moudré hraného Lilo a Stitche soudit předem. A jestli má nějaký film trhat kasovní rekordy a utržit přes miliardu, u filmů jako Lilo a Stitch to těžko nejde pokládat za zasloužené. Ideální blockbuster pro celou rodinu to totiž bezpochyby je a mix rodinné zábavy s komplexními tématy by měl automaticky sbírat body za sympatie…
PS: Režisérem českého znění je Zdeněk Štěpán, kvalita je už proto automaticky tak nějak zaručená. Smutnit nejspíše můžou jenom ti, kteří jako český hlas Stitche vždy preferovali Jiřího Pragera před Pavlem Tesařem.
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Walt Disney Pictures
