Vracíš se na místa. Na místa, kde jsi vyrůstala. Třeseš se. Potíš se. Polykáš. Nemůžeš se vyhnout vzpomínkám. Některý jsou jako pestrý obrazy. Některý jak rány pěstí. Děcák za komunistů. Pěstouni. Pasťák. A pak samet. A svoboda, se kterou nevíš, jak naložit. Stokrát jsi padla. Ale stokrát zase vstala. Nedostali tě. Nebyla jsi na to totiž sama. Měla jsi sebe. A taky naději. Naději, že jednou zdrhneš do Ameriky. Kde na tebe čeká táta. Amerikánka. Příběh o holce, která přestala utíkat…
Amerikánka – Výrazná vize Viktora Tauše
32. ročník Českých lvů proběhne již dnes, 14 nominací posbíraly Vlny Jiřího Mádla, 13 nominaci poté Amerikánka Viktora Tauše. Tauš jako režisér si došel pro Cenu české filmové kritiky za Nejlepší režii, stejně tak Amerikánka získala cenu za Nejlepší audiovizuální počin a Nejlepší film. Vlny tak z 15. ročníku Cen české filmové kritiky odešly s prázdnou, dá se ovšem očekávat, že konfrontace na dnešních lvech bude zajímavější. Zatímco Vlny s tržbami ve výši 152,9 milionů korun a 934 698 diváky výrazně bodovaly v návštěvnosti, Amerikánku vidělo pouze 37 570 diváků, kteří v pokladnách kin zanechali 6 milionů korun. Je tak možné, že Amerikánka unikla širšímu povědomí a je to rozhodně škoda. Především z toho důvodu, že se pro režiséra Viktora Tauše jedná o srdcovou záležitost.
S Amerikánkou má Viktor Tauš již bohaté zkušenosti, protože již režíroval divadelní Amerikánku na scéně Jatka 78, během pandemie COVID-19 navíc tato inscenace začala s online přenosy a rozpoutala fenomén Naživo. Už tou dobou se měla Taušovi honit hlava na filmovou adaptaci, která bude především vizuálním spektáklem. Amerikánku jde tak vnímat jako úkaz toho, jak schopně přenést divadelní předlohu do filmové podoby a schopně pochopit, že byť divadelní zpracování stojí především na dialozích, ve filmu je stěžejnější vizuální stránka. A rázem vzniká film, který bude moci s Vlnami bojovat o nejednu sošku Českého lva minimálně v technických kategoriích.
Osobní látka, která neskrývá kritiku společnosti
Pro Viktora Tauše se jedná o osobní látku – sám si neprocházel lehkým obdobím ve svém dětství, předobrazem titulní Amerikánky je skutečná žena Zdena Vrbová. „Je to studie, jakým způsobem naděje dokáže transformovat naši povahu, a tedy jakou v nás dokáže rodit vnitřní sílu.“ „Ten film je konstruovaný jako rekonstrukce vzpomínek dnes již dospělé ženy na své dětství, a pokud na to chcete nahlížet jako na historický film, tak je třeba na to nahlížet jako na historický film emoce.“ V Amerikánce je možné najít kritiku společnosti, která se nedokáže postarat o nevinné dětské životy, působí jako film, který je formován dlouholetou snahou a jasnou vizí, která si uvědomuje, že sebevíce silná audiovizuální forma potřebuje také nějaký nosný obsah. A to bohužel není povinnost nejen v rámci české filmové scény, ale také v zahraničí.
Amerikánka je strhující audiovizuální zážitek, jehož největší síla tkví v tom, že nedokáže působit vyloženě divadelně (čímž bohužel trpí nejeden pokus převézt divadelní předlohu do filmové podoby). Příběh Amerikánky/Emy je vtahující, mrazivý a především nosný, vytrvalost Viktora Tauše tento projekt realizovat je pochopitelná. Vznikl unikátní český film, který je těžce srovnávat s čímkoliv, co vzniklo před ním. Především výraznou vizuální stránkou, která těží z divadelních kořenů, zároveň ovšem využívá filmový jazyk a představuje vizuální stránku, kterou by mohl závidět i takový Wes Anderson v nejlepší formě, stejně tak jiní výrazní tvůrci dbající na vizuální stránku by Amerikánce pravděpodobně minimálně smekli klobouk.
Amerikánka je komplexní film
Jde o komplexní film, který nutně není divácky vděčný, Tauš se scenáristou Davidem Jařabem stojí za speciálním projektem s přesahem, nosným kritickým komentářem, zároveň se mohou spolehnout na skvělé herecké výkony, především titulní Amerikánka je v podání hereček Kláry Kitto/Julie Šoucové/Pavly Beretové úchvatná postava. Je to film, který nedokáže strhnout pouze audiovizuálně, ale zároveň dokáže být emocionálně silný, dojímat a za pochodu ohromovat tím, co vše dokáže sdělit.
Viktor Tauš představuje svou kreativní mysl a dokazuje, že má cit pro audiovizuální vyprávění jako málokterý český filmař. Je to přeci jen vidět i u jeho filmů Sněženky a machři po 25 letech nebo Klauni, byť minimálně o jednom z těchto filmů si může každý myslet svoje, stejně tak u jeho seriálové tvorby.
Amerikánka je filmem o společnosti, zároveň dávají smysl komentáře Viktora Tauše, který titulní hrdinku přirovnává k literárním hrdinům jako Mauglí, Oliver Twist, Huckleberry Finn nebo Matilda Wormwood, tyto srovnávání poté nejsou mimo, protože i titulní hrdinka si prochází zajímavou odyseou, je navíc skutečně po celou dobu vizuálně opulentní a celá látka snáší přechod z divadelních prken do filmového kabátu. Je to originální dílo, které sice bude pro mnohé těžké kompletně vstřebat, je to ovšem čistě autorská podívaná, která si zaslouží plné uznání. Především i díky tomu, jak Amerikánka zraje a jde s odstupem času cenit víc a víc. Bude zajímavé sledovat, co Viktor Tauš realizuje příště, protože k tématům Amerikánky zřejmě už řekl vše podstatné.
Amerikánka závěrem
Srdeční látka Viktora Tauše, která schopně přešla z divadla do filmové podoby. Úchvatná vizuální stránka, nosný příběh s přesahem a kritikou vůči společnosti, vynikající herci, technicky bezchybná záležitost a jednoduše výtečná podívaná, která jen bohužel není vyloženě vděčná pro mainstreamové diváky. O to více se mohou radovat ti, kteří tenhle český filmový klenot docení tak, jak si zaslouží…
Verdikt: 9 z 10
Zdroj titulního obrázku: Bioscop
