Ten případ znají celé generace Čechoslováků. Málokdo však ví, co oné rodinné tragédii, která se přihodila v roce 1968 ve středočeských Vonoklasech, předcházelo, co po ní následovalo a jaké byly pohnutky a motivace všech aktérů. Celý příběh rodiny Jelínkových na ploše téměř pěti dekád… Je rok 1932 a na vesnické tancovačce se voják Standa (David Švehlík) začíná dvořit mladičké Marii (Johana Matoušková). Která holka by nepodlehla kouzlu vtipného, charismatického chlapíka, který netouží po ničem jiném než učinit ji za každou cenu šťastnou?
Zamilovaný pár buduje své hnízdo lásky na kraji vesnice, touží založit spokojenou rodinu, šťastně žít. Až do smrti. Budoucnost jim, zdá se, leží u nohou a oni jsou připraveni porvat se se všemi ranami osudu, které jen mohou nastat. Věří, že spolu to zvládnou….
Studna – Záhadná tragédie v novém zpracování
Smyslnost existence a především popularita pořadů jako Love Island nebo Bachelor nejspíše pro mnohé zůstanou jednou z největších záhad vesmíru. Mimo tyto reality show, sázející především na účast pohledných a poněkud jednoduchých lidí, se ovšem na streamovací službě Voyo daří také true crime seriálům, na které zřejmě do budoucna hodlá hodně sázet. Loňská Metoda Markovič: Hojer je označována za jeden z nejlepších českých seriálů posledních let a ještě letos se dočká pokračování s podtitulem Straka. Před delší dobou se zde objevily také minisérie Případ Roubal nebo Matematika zločinu. Čerstvě tu navíc máme Studnu.
Skutečný případ byl již dříve zpracován v rámci seriálu 30 případů majora Zemana. Za nejnovější minisérií stojí Tereza Kopáčová, tvůrkyně nejen zmíněného Případu Roubal, ale také televizního filmu Metanol či úspěšných seriálů Ochránce a Smysl pro tumor. Skutečný případ z Vonoklas v roce 1968 je dodnes zahalen tajemstvím, přičemž seriál se zaměřuje nejen na samotnou tragédii, ale i na události před ní a po ní.
Studna – Co se stalo před, během a po?
Tragédie, která zasáhla rodinu Jelínkových, nebyla dodnes objasněna, byť se vás zmíněná epizoda seriálu 30 případů majora Zemana (který je především z dnešního pohledu propagandistický) snažila přesvědčit o opaku. Nová minisérie ovšem hned ve svém úvodu jasně naznačí, jak necitlivě k vyobrazení této tragédie přistoupil režisér Jiří Sequens ml. Co se ale vlastně ve skutečnosti stalo?
Seriál se odehrává ve dvou dějových rovinách, přičemž divák pomalu čeká, kdy přesně dojde k vyobrazení osudné tragédie. Pomalejší tempo může být pro některé problém, jiní naopak ocení snahu budovat atmosféru a především psychologii postav, na kterých zde skutečně záleží. Snadno lze Studně vyčítat, že je místy příliš doslovná, nevytváří prostor pro vyložené napětí a postav je tolik, že mimo ústřední rodinu málokterá z nich dostane dostatečný prostor. Na jednu stranu to není zásadní přešlap, protože v centru má být především rodina Jelínkových, zároveň ale hrají v příběhu důležitou roli i další postavy.
Budování atmosféry a těžení ze záhady
Atmosféra se buduje bravurně a s oběma časovými liniemi se pracuje odlišně. A svým způsobem je zajímavější právě ta z období, kdy je pohled veřejnosti na případ Jelínkových zkreslený epizodou 30 případů majora Zemana. Především proto, že zde exceluje František Filip Červenka. Jenže se chvílemi ukazuje, že šest epizod je možná až příliš. Kdyby se stopáž zkrátila na polovinu (nebo alespoň na čtyři epizody), pomohlo by to tempu vyprávění.
Start seriálu trpí tím, že musí osvětlit minulost postav. David Švehlík se tak ve věku 52 let snaží hrát dvacetiletého mladíka, což není příliš přesvědčivé, a úvodní epizoda místy připomíná poetické rodinné drama ve stylu Bohdana Slámy. Teprve od druhého dílu se začne budovat půda pro interpretaci očekávané tragédie a Švehlík postupně zvládá přesvědčivě podat dvě možné tváře Standy Jelínka – oběť, nebo pachatel? To je zásadní otázka, na kterou seriál sám o sobě neodpoví.
Studna na otázky neodpoví. Bylo by také hloupé to od ní vyžadovat
Minisérie Studna neobjasní, kdo tehdy za onou tragédií skutečně stál. Stejně jako pátrání po identitě Jacka Rozparovače nebo Zodiaca, i tento případ nejspíše zůstane nevyřešen. Nechání volné interpretace je sympatickým scenáristickým tahem, který zároveň nastavuje vztyčený prostředník propagandistickému zpracování z roku 1978.
Emocionální vrchol přichází v páté epizodě, která dosahuje stěžejního bodu seriálu. Šestý díl pak už bohužel nenavazuje stejně silně a jen podtrhuje, že šest epizod možná nebylo nutných. Zapojení 30 případů majora Zemana do narativu nabízí metakomentář o tom, jak může někoho poškodit fiktivní vyobrazení skutečné tragédie. Tereza Kopáčová se potvrzuje jako tvůrkyně, která ke svým projektům přistupuje s nutnou dávkou citu.
Studna není bez poskvrnky. Ale mnohé seriály jí mohou závidět
Jde o český seriál s nadprůměrnými řemeslnými kvalitami. Švehlík a Červenka si pravděpodobně příští rok dojdou pro České lvy, jako letos Petr Lněnička a Petr Uhlík za Metodu Markovič. Za scénářem poté stojí dvojice Kristina Májová (dokumentární minisérie Kauza Kramný) a Miro Šifra (MIKI/ČERNÁK) , kdy mají oba zkušenost s projekty na základě mrazivých skutečných případů a ze seriálu je ve své podstatě cítit nádech posedlosti onou legendární záhadou.
Občas se však zdá, že v mozaice chybí pár důležitých kousků, a postava Jelínka staršího by mohla být lépe rozklíčována. Vedlejší postavy také nejsou dostatečně vykreslené, i když obsazení je skvělé – Johana Matoušková, Kristýna Ryška, Alena Doláková nebo Hana Vagnerová podávají výtečné výkony. Přesto by seriálu slušela lepší dramaturgická péče a možná by lépe fungoval jako celovečerní film.
Skákání v čase nepomáhají poměrně nepřesvědčivé masky (kdo nebude chvíli dávat pozor, reálně riskuje, že se krapet ztratí a nebude mít vůbec šanci se v seriálu orientovat), závěrečná šestá epizoda je do jisté míry antiklimaxová a v součtu to vlastně stačí jenom na fajn televizní minisérii. I když má ovšem tato minisérie své vady na kráse, pořád se jedná o nadprůměrný český seriál, který zaručil, že se tahle tragédie konečně dočkává neurážlivého zpracování. A pokud bude většina budoucí tvorby streamovací služby Voyo vypadat alespoň nějak takhle, může být ještě hezky. Jen holt bude nutné přetrpět další série Love Islandu nebo Bacheloru. Každý si musí ujasnit, zda je to oběť, kterou je ochotný podstoupit.
Studna závěrem
Po zhlédnutí seriálu může divák snadno být poněkud neklidný. Tereza Kopáčová potvrzuje svou pozici režisérky s citem pro látku, ale tempo, nepřesvědčivá tvůrčí rozhodnutí a místy až přílišná doslovnost dojem ze Studny trochu srážejí. Přesto jde o sympatický výsledek – a zároveň vztyčený prostředníček jedné nejmenované komoušské propagandě. Škoda jen, že na Voyo stále vládne především Bachelor, který je podobnou (a dost možná i větší) vymývárnou mozků jako svého času 30 případů majora Zemana…
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Voyo
