Edward (Sebastian Stan) je živořící herec, kterému k příležitostným rolím pomáhá především jeho vážnou chorobou znetvořený obličej. Na to, že se na něj většina dívá jako na zrůdu, si už dávno zvykl, přesto je rád, že existují lidé, kteří se víc zajímají o jeho povahu než o jeho podobu. Taková je například trochu výstřední sousedka Ingrid (Renate Reinsve), začínající divadelní režisérka, jejíž ambicí je napsat hru o Edwardovi a jeho životě. Ten se radikálně změní, když se Edward rozhodne podstoupit experimentální chirurgický zákrok, který slibuje, že se stane „jiným člověkem“. A to doslova.
Operace se vydaří nad očekávání a Edward rázem vypadá jako úplně obyčejný Američan středního věku. Brzy však zjišťuje, že ztráta výjimečnosti, byť okolím vnímané spíš negativně, mu schází víc, než by čekal. Změna, která měla být lepšímu, ho vyšle na životní dráhu, jež končí ve stanici „Všechno je špatně“….
Jiný člověk – film o hledání svého já a přežívání s handicapem
S body hororem je nejvíce spojováno filmaře Davida Cronenberga, prvky body hororu má i snímek Jiný člověk. Označit ho ovšem za horor by možná bylo trochu sporné. Film režiséra a scenáristy Aarona Schimberga je spíše mixem psychologického thrilleru a černé komedie. Film, který se nebojí dotýkat palčivých témat, přitom všem se nebojí drobných forem provokace, zároveň i přes chvilkové scenáristické kulhání zvládne v součtu obstát jako solidní filmová záležitost. Především takový ten typ filmu, který z paměti nejspíše ještě nějakou dobu nepůjde vytěsnit.
Sebastian Stan je známý především díky ztvárňování postavy Buckyho Barnese v projektech ze světa Marvel Cinematic Universe, v posledních letech ovšem dokazuje, že je o něm slyšet i mimo svět Marvelu. Za ztvárnění Tommyho Lee v seriálu Pam a Tommy ho neminula nominace na Emmy, hodně o něm bude slyšet ve spojitosti se ztvárněním mladého Donalda Trumpa v The Apprentice od Aliho Abbasiho, za výkon v Jiném člověku poté již Stan stihl obdržet Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon na letošním Berlínském mezinárodním filmovém festivalu. Jestli má nějaký potvrdit jeho herecké vlohy, Jiný člověk bude dost možná ještě nějakou dobu vnímán jako jeho doposud nejsilnější herecký výkon.
Film s velmi komplikovaným protagonistou
Sám Stan si kladl za cíl, aby do svého hereckého výkonu zvládl přenést ten stejný princip překvapení, které mu dávkovalo postupné pročítání scénáře. Po vzoru Stanova hereckého kolegy Adama Pearsona trpí hlavní postava neurofibromatózou. Toto genetické onemocnění sebou obnáší i výrazný vzhled, žijeme poté ve světě, kde jsou často lidé souzeni na základě svého vzhledu, důkazem budiž i krapet nepříjemný incident spojený s tiskovkou na zmíněném Berlínském mezinárodním filmovém festivalu.
Stanův Edward lze tak v průběhu příběhu klasifikovat jako antihrdinu, po vzoru takového Travise Bicklea z Taxikáře nebo Williama Fostera z Volného pádu jde v různých případech se do něj v jisté míře vcítit, v odlišných případech naopak jeho konání odsuzovat. V jádru příběhu Jiného člověka je poselství o tom, že náhlá změna vzhledu nemůže příliš ovlivnit to, jakou má člověk podobu pod svou kůží a ve své duši.
Změnou vzhledu a s novým statusem „normálního člověka“ Edward ztrácí svou výjimečnost, chybět mu ještě více začíná v moment, kdy se jeho postava stane předobrazem pro chystanou divadelní scénu. A po konfrontaci s Oswaldem v podání Pearsona, který stejně jako dříve Edward trpí neurofibromatózou, na rozdíl od něj je ovšem s tím smířený a zvládá si společenského života užívat se vzhledem, který Edwarda naopak nutil se držet v ústraní. I přes stejný handicap je Oswald tím mužem, kterým by Edward chtěl být, ani nová skořápka mu ovšem zase tak moc neprospívá.
Starosvětská podívaná o moderní době
Schinbergův 3. celovečerní film má starosvětský nádech, který zvládne evokovat počáteční tvorbu Martina Scorseseho či filmy Paula Schrabera. Sleduje tragického antihrdinu, který je nyní možná pohlednější, pořád ovšem zůstává smutnou a introvertní postavou. Lepší vzhled Edwardovi ani za mák nedá vše, po čem toužil.
I po zásadní změně je Edwardova existence prakticky osamělá a uzavřená do sebe, starosvětsky působící podívaná poté jistě v nejednom směru vypovídá o moderní době. V průběhu je velmi snadné vypozorovat satirický nádech, kdy dojde i na lehký komentář o tom, že filmové masky jednoduše nejdou dokonalé. Stačí si srovnat masku Sebastiana Stana a pravý obličej Adama Pearsona.
Jde o velmi malý film, kde jde ústřední postavy příběhu na počítat na prstech jedné ruky. Kromě Stana a výtečného Pearsona stojí za zmínku také postava Ingrid v podání Renate Reinsve, objevu z filmu Nejhorší člověk na světě. Klíčové postavy ve Schimbergově scénáři jde označit za komplexní, kdy to především s postavou Ingrid není tak úplně jednoduché.
Chytrý, zábavný i nepříjemný film
Edward se v průběhu vyprávění vlastně více a více stává tragickou postavou, kdy to celé podtrhuje epilog s prazvláštním nádechem, který možná nedodává to nejuspokojivější uspokojení. I po závěru s prazvláštním nádechem ovšem nejde filmu sebrat fakt, že se skutečně dotýká palčivých témat a nestydí se přitom diváka víceméně provokovat.
Film dokáže být chytrý, zábavný, nepříjemný a zanechat jistý dopad. Schimbergova schopnost, aby film zvládl působit intimně a dokázal audiovizuálně prodat momenty, kdy by měl člověk cítit nepříjemné pocity a stísněnost s Edwardem. Hudební doprovod Umberta Smerilliho je poté jen již takovou sympatickou třešničkou na dortu.
Jiný člověk závěrem
Jiný člověk je především hereckým koncertem Sebastiana Stana, kterému výtečně sekundují Adam Pearson i Renate Reinsve. Zároveň jde o všem uspokojivou kombinaci psychologického thrilleru a černé komedie, která se bude hodně odvíjet od ochoty přistoupit na satirický nádech, který filmu nechybí. Starosvětská záležitost ovšem v nejednom ohledu stojí za pozornost a to i přes fakt, že zase tak příběhově šokující navzdory slibům Stana není. I přes jakž takž uspokojivý epilog se ovšem nedá zpochybnit, že režírující Adam Schimberg přišel se záležitostí, která si zaslouží pozornost. A sám Schimberg je minimálně tím režisérem, jehož budoucí tvorbu by se mělo vyplatit sledovat….
Verdikt: 8 z 10
Zdroj titulního obrázku: A24
