Strhující milostný příběh, který zachycuje celoživotní přátelství dirigenta a skladatele Leonarda Bernsteina (Bradley Cooper) s Felicií Montealegre Cohn Bernsteinovou (Carey Mulligan)… Tady je naše recenze na novinku Maestro.
Bradley Cooper se v Maestro stává Leonardem Bernsteinem
Bradley Cooper je již delší dobu vnímán jako velmi oblíbený herec, stejně jako mnoho jeho kolegů se poté i on rozhodl vydat na druhou stranu barikády. Ve filmu Zrodila se hvězda si tak Cooper nejen zahrál hlavní roli po boku Lady Gagy, ale film zároveň sloužil jako režijní debut. Výsledkem bylo 8 nominací na Oscara (i když proměněna pouze ta za nejlepší píseň) a zvědavost ohledně toho, kterého projektu se Cooper chopí příště. V případě 2. režijního Cooperova projektu jde i tentokrát o hudební film. Jen výrazně odlišný.
Cooper totiž ve svém druhém režijním případě vsadil na biopic hudebního skladatele Leonarda Bernsteina, který mimo jiné stojí za muzikálem West Side Story. Cooper se poté i v případě svého 2. režijního projektu zároveň chopil hlavní role, na producentské židli se poté kromě něj vyskytují také Martin Scorsese nebo Steven Spielberg. Jedná se o snímek, který již nyní pobírá nominace ze všech stran a chybět nejspíš nebude ani na nadcházejících Oscarech. Je ovšem o co stát?
Řemeslně precizní i když prázdné
Cooperovi jistě ambice nechybí. Ani před kamerou a ani za ní. Maestro tak uhrane řemeslnou stránkou, kdy rychle zamrzí, že jde o pouhou Netflix exkluzivitu a minimálně diváci v Česku i na Slovensku mají smůlu v tom, aby tento film mohli vidět v kině. Život Bernsteina je poté rozhodně zajímavý a dává tak smysl, že by na jeho základě chtěl někdo natočit film. Před Cooperem se měl ostatně projektu chopit již zmíněný Martin Scorsese. Cooper poté stál spolu s Joshem Singerem též za scénářem k výslednému filmu. A právě scénář vytahuje největší neduhy výsledku.
Maestro postrádá jasnou pozornost. Na jednu stranu chce vyprávět o klíčovém vztahu mezi Bernsteinem a Felicií Montealegre Cohn Bernstein v podání Carey Mulligan a spolu s tím pracovat i s tématem Bernsteinovy komplikované sexuality, která dle autorky Bernsteinova životopisu, Meryle Secrest spočívala v tom, že „muže potřeboval sexuálně a ženy emocionálně.“ Na druhou stranu by chtěla prozkoumat tučnou Bernsteinovu kariéru. Rozhodně se poté jeví, že je Mestro filmem, který Cooper realizoval s tou pravou vášní a k jednomu z nejvlivnějších hudebníků 20. století chová formu úctu. Proto zamrzí, že je Mestro nevyhnutelně tak trochu prázdný.
Cooper je Leonard Bernstein
Celé je to vlastně fajn přehled Bernsteinova soukromého a hudebního života i odkazu. Cooper se zvládá do role Bernsteina naplno ponořit, na jeho falešný nos si divák může velmi rychle snadno zvyknout, za kamerou je jako režisér podobný virtuos jakým byl Bernstein v hudbě. Zamrzí tak jen, fakt že zmíněné komplikované manželství Bernsteinových nemá ve finále tu pravou dohru. Jakoby si Cooper dával tak moc záležet na technické stránce a naplno se snažil ponořit do Bernsteinova ztvárnění, jakoby se přitom všem zapomnělo na obsah. Všechna ta obdivuhodná forma díky tomu v podstatě přichází napůl vniveč.
Samotná kariéra Bernsteina v součtu ve filmu vlastně hraje druhé housle (hehe!), řešení komplikovaného vztahu mezi Leonardem a Felicií přejímá kontrolu. Jak to ovšem ještě pořád fungovat v úvodu, který evokuje filmy ze 40. let (vizuál filmu jakoby se úmyslně snažil imitovat filmové období, ve kterém se zrovna daný úsek filmu odehrává), po přechodu do barevné éry to vlastně tak nějak fungovat přestane a začne se více a více projevovat chladnost celého filmu.
Je to hezký, ale….
Často se objeví nápad využít známé „to muselo dát stranou příšernou práci, přitom taková blbost.“ Tak daleko u Maestra jistě zajít nejde. Dá se plně souhlasit s první částí, kdy film skutečně zvládá vizuálně oslnit. O to více zamrzí fakt, že výsledek není emocionálně vypečenější. Je to vlastně strašně moc hezký, ale celou dobu tak nějak prázdný. Nedokáže vlastně tak nějak pořádně odpovědět na otázku, co dělalo Leonarda Bernsteina Leonardem Bernsteinem. Rozhodně nevznikl tuctový biopic, přeci jen zamrzí, že výsledek není více soustředěný a díky tomu i více komplexní.
Po zhlédnutí celého filmu vlastně bude několik pasáží, které snadno utkví v paměti, kamera Matthewa Libatiquea je jako vždy správně intimní. Proto zamrzí, že se v závěru nedostaví ani ten správný nával emocionální gradace a výsledek tak zůstane pouze strhujícím řemeslem bez přidané hodnoty. Není to rozhodně málo a Maestro si počet nejrůznějších nominací jistě zaslouží. Jen se dvakrát nedá divit tomu, že není vyloženým favoritem a po Oscarech bude muset Cooper jít spíše až při svém dalším režijním projektu.
Recenze filmu Maestro závěrem
Maestro je vizuálně strhující, kdy se ukazuje, že šlo pro Coopera o vášnivý projekt. Cooperovi nechybí ambice před kamerou ani za ní, výsledek tak zvládá být v několika momentech strhující a proto zamrzí, že forma vítězí nad obsahem. Na závěr recenze filmu Maestro dodám už jenom jedno. Solidní záležitost, která ovšem bude po právu na nejrůznějších předáváních filmových cen spíše do počtu…
Verdikt: 7 z 10
Tohle byla naše recenze filmu Maestro. Co říkáte na novinku od Bradleyho Copera?
Zdroj titulního obrázku: Netflix
