Drákula – knižní hororová klasika konce 19. století
Kdo by neslyšel o nejslavnějším upírovi jménem Drákula. Tato knižní postava se vžila do naší popkultury takovým způsobem, že slavného hraběte z Transylvánie zná skoro každý. A díky této popularitě nezůstalo jen u knih. Máme tu filmové, seriálové, divadelní či komiksové adaptace. Všechny další adaptace vycházejí z toho co napsal Bram Stoker, a jen to různě upravují, a přidávají nové věci, či jiný pohled.
Souboj dobra se zlem
Příběh začíná tím, že se mladý advokátní/koncipient Jonathan Harker vydává do Transylvánie, aby vyřešil právnické dokumenty. Jeho služby si nevyžádal nikdo jiný, než samotný hrabě Drákula, který má v plánu se přesunout do Londýna a začít žít trochu jinak. Harker je zpočátku fascinovaný samotným hrabětem. Jenže v důsledku některých událostí se jeho postoj změní a teď se bojí o svůj život, a taky že už nikdy nespatří svou lásku Minu.
Děj se pak soustředí na více postav, které sami na vlastní kůži poznají, jaké zlo se blíží do Anglie. Ať už jde o Minu, její nejlepší přítelkyni Lucy, doktora Johna Sewarda či slavného profesora Abrahama Van Helsinga. Díky řadě nešťastných okolností se pak všechny linky spojí do jednotného vyprávění. Hlavní hrdinové se budou muset rozhodnout jestli budou čelit dané hrůze, a pustí se do nejsvatějšího boje, jaký může být. Aby zastavili zlo jednou provždy.
O textu a stylu
Je to má první kniha, kterou jsem od Brama Stokera četl. Musím uznat, že je to velmi dobře a napínavě napsané. Stoker výborně umí pracovat s atmosférou a napětím. Parádně umí gradovat příběh, a není problém se bát o postavy a soucítit s nimi. Po jazykové stránce je to občas těžší, jelikož Stoker občas používá archaickou stavbu vět, nebo za to může překlad (zde to nemohu správně posoudit). Určitě by se to po příběhové stránce dalo krátit, či některé věci v příběhu urychlit. Líbilo se mi, že je Stoker velmi popisný, a lze si dané věci dobře představit.
Celá kniha je napsaná ve stylu deníkových záznamů, dopisů či reportáží z novin. Díky tomu se mění lehce stylizace. Protože každá z postav mluví a přemýšlí jinak. To udržuje pozornost a udává to tempo knihy a daného vyprávění.
Hodnocení a pár slov na závěr
Knižní Drákula je dobře a napínavě napsaný. Trochu jsem byl zklamaný, že samotný Drákula v knize moc není. A možná o to více, je pak v některých momentech děsivější. Kniha je pomalejší, a mnohem více se soustředí na budování hororové atmosféry, než na hrůzostrašné okamžiky. Hodně se mi líbilo, že je v knize několik velmi dobrých romantických linek, jenž parádně fungují. Místy je kniha pomalejší a čte se náročněji, vyžaduje více soustředění. Rozhodně nelituji, že jsem si knihu přečetl a už teď se těším, až si pustím filmového Drákulu z roku 1992 od Coppoli!
Hodnocení: 7,5/10
Dejte vědět, jestli se Vám tahle knižní recenze líbila. Určitě se podělte o své zkušenosti s Drákulou, ať už knižním, nebo filmovým.
Zdroje: IMDb
Zdroj titulního obrázku: Columbia/Sony
