Už je to přes dvacet let, co Danny Boyle šokoval svět syrovou vizí postapokalyptické Británie ve filmu 28 dní poté. Následné 28 týdnů poté sice režíroval někdo jiný, ale série si si stále držela nějakou svou kvalitu i díky realistickému pojetí, intenzitě a znepokojivé atmosféře. Po letech spekulací se konečně vracíme do světa nakažených. 28 let poté slibovalo epické pokračování, které zároveň rozjíždí novou trilogii. A výsledek? Někdo z redakce odcházel spokojený, jiný nadšený z odvážného přístupu a atmosféry, ale našli se i tací, kteří si po projekci jen tiše povzdechli. Film vzbuzuje otázky, znejišťuje diváka a mění směr, kterým se tahle značka ubírá. V následujících dojmech se s vámi podělíme o to, co fungovalo, co nás zaskočilo a jestli má 28 let poté šanci obstát jako důstojný návrat nebo jenom jako příslib lepších zítřků.
28 let poté recenze redakce
Antonín Matějíček
Jak se povedl návrat do světa, který Danny Boyle a Alex Garland stvořili před 23 lety? Stručně, sakra solidně. Ale rovnou přiznejme barvu. 28 Let poté není ten film, který vám sliboval trailer. Je to trochu podraz? Pro někoho možná. Pro mě? Vítaná evoluce v lehce zatuchlém subžánru. Boyle na to jde chytře. Místo zběsilého mlácení zombíků (nakažených) dostáváme film, který nejen že umí kousnout, ale i štípnout do duše. Kamera se sice chvílemi třese jako při epileptickém záchvatu, ale právě tahle autentická, „iphoneová“ syrovost filmu sedí. Blízké záběry na tváře, drsné střihy, znepokojivé úhly. Prostě opět ten starý dobrý Boyle, co se nebojí špíny, bolesti a reality.
Virus už totiž není to jediné zlé. I nakažení se vyvíjí a popravdě, ta jejich „lidskost“ z nich dělá mnohem znepokojivější hrozbu než kdy dřív. Film přidává vrstvy, morální dilemata, společenský kolaps, duševní zdraví a především hluboké příběhy. Mladý Alfie Williams v hlavní roli je zatraceně silná volba. Jeho postava je těžištěm celého příběhu, který se krásně dělí na dvě neslučitelné poloviny.
V té první dostaneme pořádnou nakládačku. Napětí, creepy momenty, krev a těla. Kamera v těchto scénách doslova skáče do obličeje a takové killshoty mají zajímavé nápady. Aaron Taylor-Johnson tu válí a jeho vztah se synem je překvapivě srdcová záležitost. A pak příjde zlom. Film se v půlce otočí na patě a přepne do pomalejšího, komornějšího módu. Z akčního survivalu se najednou stane citlivý coming-of-age příběh o vyrůstání v rozkládajícím se světě. A světe div se, ono to fakt funguje.
Jodie Comer i Ralph Fiennes v tomhle intimnějším prostředí vynikají a dokážou vnést hloubku do situací, kde by jiní jen utíkali a stříleli. Hrozba nákazy je pořád přítomná, ale nemusí se ukazovat. Stačí vědět, že tam někde číhá. A přesně tohle je moment, kdy si uvědomíte, jak moc to převyšuje třeba druhou sérii The Last of Us. Kde hrozba nakažených nebyla moc důležitá. Tak proč tedy nekřičím „mistrovské dílo“? Inu, protože těch posledních pár minut působí, jako by je někdo sebral z úplně jiného filmu a přilepil lepidlem na plakáty. Je to možná záměr. Přece jen víme, že se chystá trilogie. Ale ten závěr mi osobně nesedl do tónu, který film budoval.
A i když chápu, že to má navnadit na pokračování (The Bone Temple? Ok, zní to jako doom metalová kapela, ale beru), přál bych si uzavření o chlup méně zvláštní. Přesto se těším na druhý díl a to nejen kvůli potvrzenému návratu Cilliana Murphyho, ale proto, že tenhle svět mě prostě opět pohltil. Akorát Nia Da Costa (Marvels) na režijní židli mě lehce znepokojuje.
Podtrženo sečteno: 28 let poté není jen návratem do známého světa. Je to promyšlená evoluce žánru, která se nebojí změnit směr a rozdělit publikum. Boyle servíruje hororovou žranici s emocemi, která má atmosféru, nápady i srdce. Není to pro každého, ale kdo na tuhle vlnu naskočí, toho čeká solidní jízda. A upřímně? Já jsem si ji užil až do poslední, divně střižené, minuty.
Hodnocení: 8/10
Marek Lízal
Nejsem fanoušek této série. Předchozí dva díly beru za vlažný kousky. Doufal jsem, že mě nejnovější díl potěší. Moc jsem se těšil, ale s velkým zklamáním musím říct, že tohle mi nesedlo. A přitom to začne opravdu hodně dobře. První část filmu, kdy se děj zaměřuje na vztah otce se synem, kteří se vydávají na pevninu mě hodně bavila. Tady je ten film nejvíc atmosférický a jede se víc na té hororové notě. Moc se mi zde líbilo, že tento svět tvůrci posunuli dál a servírují nám jiné druhy zombie, skupinu, kterou vede děsivá Alfa, nebo například tady dostaneme slizouny, kteří se plazí a jsou odporní. Celá tato pasáž venku vrcholí útěkem za tmy zpátky domů, kde běží za hlavní dvojicí Alfa. Tohle je jedna z nejlepších filmových scén, které letos uvidíte. Nedýchal jsem.
Pak se film vydá jiným směrem, kde najednou věci začnou být nesmyslný. V první části filmu se buduje vztah otce se synem, ale dojde k zvratu, kterému jsem nerozuměl a nevěřil jsem mu kvůli událostem, které se stali v předchozích minutách. Z chlapce, který byl vystrašený se najednou stane statečný ochránce, který chce pomoct své matce. Je tady toho málo, aby se ten kluk vyvinul tímto směrem a já tomu nevěřil. Pak se tedy film vydá na cestu, kdy syn chce pomoct své matce. Tady film zpomalí (což mi nevadilo), překlopí se to víc k odlehčenějšímu (dost to v jeden moment narušilo atmosféru) a dojemnějšímu tónu. Celé to směřuje k bizarnějšímu směru a závěr vypadl jako z nějakého jiného filmu a nesedělo to tam. Působilo to tam úplně omylem. Emocionálně mě to minulo.
Co je ve filmu naprosto skvělé a užil jsem si to, tak to je kamera. Kameraman Anthony Dod Mantle je zkušený a má za sebou několik spoluprací s režisérem Danny Boylem (natočili například spolu první díl). Mantle filmu dodává ojedinělý pocit. Film byl natočen na mobil Iphone a Boyle se zde nebojí rozmazávat některé záběry a tohle mě na tom hodně bavilo. Asi proto, že to je neobvyklý styl natáčení. Klipovitý styl si Boyle zachoval i po těch letech a servíruje nám někdy možná hodně epileptickou podívanou. Já si to užil. Jen teda ten častý bullet time v první části filmu mě po chvíli moc nebavil. Technicky je film super a tvůrci dodali zajímavou podívanou.
28 let poté byl pro mě jedním z nejočekávanějších filmů roku a to i přesto, že mě předchozí dva díly moc neohromily. První trailer byl naprosto fantastický a já se nemohl dočkat, až film uvidím. Nakonec je to pro mě vedle MI8 největší zklamání roku. Ve svém textu moc naštvaně nezním, ale věřte mi, že jsem byl po odchodu z kina velmi naštvaný a čím víc tento film řeším je to horší. Přitom je tady několik skvělých věcí, ale postupně ten film je nesmyslný (a to jsem v textu vynechal některé další věci, které mě během, sledování zaráželi). Boyle a Garland si předhazovaly nápady a zapomněli, že by to mělo dávat smysl a hlavně, že by to mělo fungovat. Jinak to nechápu. Lákání na pokračování se vůbec nepovedlo (poslední scéna je špatný vtip) a vůbec nevím, proč bych se měl těšit na pokračování. Nikam to nesměřuje.
P.S. Těším se jen na účast Cilliana Murphyho u kterého by udělali líp, kdyby on byl v závěru filmu. Lákání na další díl by bylo hned mnohem lepší.
Hodnocení: 5,5/10
Pavel Hrubeš
Zajímavé pokračování, které spoustě divákům nesedne. Trailerová kampaň na tento film byla luxusní, a to více pak v kině přijde šok, protože dostanete úplně jiný typ filmu. Píšu to tady, abyste pak nebyli zklamaný z toho, co reálně dostanete.
Mám rád tvorbu Dannyho Boylea. Baví mě jeho filmy, baví mě jeho přístup, baví mě to, že se Boyle nebojí experimentovat a dělat si věci po svém. Danny Boyle je z mého pohledu výborný režisér, který umí točit filmy, vyprávět zajímavé příběhy a umí využít filmové médium na maximum. A tady to znovu předvede.
28 let poté je po řemeslné a technické stránce hodně působivá podívaná. Boyle si tady hraje s kamerou, střihem, hudbou a s dalšími věcmi a my díky tomu dostáváme nádherný audiovizuální zážitek. Bohužel mám velký problém s jeho oblíbeným scénáristou Alexem Garlandem. Garland umí skvěle psát a také umí natáčet zajímavé filmy. Ale je pravdou, že občas hodně ustřelí a vymyslí věci, které jsou divné a hloupé. A to se stalo i tady.
Boyle a Garland májí fantastické nápady a pak přijdou s momenty, u kterých si říkáte PROČ!!! Chápu, že to příběh potřeboval, aby se měl kam posouvat, gradovat a chápu, co tímto filmem oba pánové chtěli říci, ale nechápu, proč to museli udělat tímto způsobem, proč tam museli dát některé věci. Je to hodně autorský film, který má zajímavé myšlenky a nápady, nicméně taky je tam spoustu blbostí, co nedávají smysl a kazí celkový zážitek z filmu.
Alfie Williams je opravdu moc šikovný herec, a film dokázal odtáhnout svým hereckým výkonem. Svou postavu zahrál uvěřitelně a naprosto s přehledem. Jodie Comer hraje dobře, ale bohužel jsem si k její postavě nenašel cestu, přesto musím říci, že podala hezký herecký výkon. Aaron Taylor-Johnson je tady fantastický. Taylor-Johnson se do své role položil a zahrál svou postavu úžasně. Tolik opravdových emocí, které bublají pod povrchem a nádherná ukázka toho, jak vás „konec světa“ může změnit, i přestože se snažíte být dobrý člověk, která pomáhá komunitě, stará se o rodinu a dělá další věci. Ralph Fiennes dostal skvělou roli a zahrál to na pána. Fiennes si krade každou scénu pro sebe a sledovat jeho herecký výkon je nádhera.
Film se mi líbil. Má luxusní atmosféru, topové momenty, které jsou skvěle natočené, ale pak tu jsou momenty, co mi dost nesedli. Na další díl se těším, ale už teď vím, že k němu budu přistupovat mnohem opatrněji a s jiným očekáváním. 28 let poté je zajímavý autorský film, ale doporučuji krotit očekávání, jelikož dostanete úplně něco jiného, než čekáte.
Hodnocení: 8/10
Toto jsou naše dojmy a reakce na film 28 let poté. Je to film, který nesedne každému, ale rozhodně si stojíme za tím, že byste ho měli vidět v kině, protože tam nejvíce vynikne ta úžasná atmosféra.
Zdroj titulního obrázku: Sony
