Tohle je mé já, film, který citlivě popisuje životní cestu za splněním snu, kterému osud neustále hází klacky pod nohy. Víc v recenzi filmu Tohle je mé já.
O čem je film Tohle je mé já?
Kenji má sen: chce být idolkou úplně stejně jako jeho velký vzor. Má to jenom jeden drobný detail. Je kluk. Navíc kvůli svému snu nemá žádné přátele, je šikanovaný, protože se chová jako holka, dokonce učitelé mu říkají, že je chyba v něm, protože vyčnívá. Podporu najde na místě, kde by to nejdřív vůbec nečekal. A jeho cesta může začít. Ale nebudou na ní jenom hezké věci a hodní lidé. Stejně tak by ho nenapadlo, když tehdy poprvé poznal doktora Wadu, že ho tak moc ovlivní. A že ty pocitu budou vzájemné.
Když pravda bolí … především toho, kdo jí říká…
Příběh filmu začíná v roce 1981, kdy je na tom mladý Kenji hodně špatně. Jeho život je jedna velká šeď, kdy trochu barev přinese ten pocit, kdy se doma může zavřít do pokoje. Alespoň tam má trochu klidu a nikdo se na něj nedívá s tím úšklebek a nemá nevhodné komentáře, že není dost chlap. Zároveň je to doba, kdy sice hodně věcí bylo, ale jenom tam někde vzadu a pokud jste moc nevyčnívali a nemluvili zbytečně nahlas, tak vám prošlo i to, co většinová společnost nahlas odsoudí. Takže když jeden večer, kdy je na tom asi nejhůř za poslední dobu, uvidí kolem sebe projít snad toho nejkrásnějšího motýla, který ho chůzí anděla dovede na místo, které mu změní život, nehodlá riskovat, že by to nevyšlo. Po večerech začne pracovat v baru, kde se postupně stane z kluka pro všechno, jednou z účinkujících.
A když se během svých nutných pochůzek seznámí s doktorem Wadou, jako kdyby to byl osud. A tak začne dlouhá cesta během, které se z odstrkovaného Kenjiho stane všemi oblíbená Ai, a z doktora, který za sebou má pracovní vyhoření, protože ho ostatní neberou jako skutečného doktora, protože je jenom „ten, co spravuje nosy, ale nezachraňuje životy“, za zjištěním toho, co je v životě skutečně důležité.
Tehdy, kdy byla operace změny pohlaví nezákonná…
Kenji (Mochizuki Haruki) se tedy vydá na cestu, ze které není návratu. Ať už se bavíme o tom, že odejde ze školy, aby měl klid a mohl dělat to, co ho baví. Kdy jeho rodiče předstírají, že se vlastně nic nezměnilo. Stejně jako doktor Wada, který se po dlouhém přemlouvání rozhodne, že začne pomáhat všem, kteří chtějí operaci změny pohlaví, přestože mu za to mohou vzít licenci a sám na začátku nevěděl, jak na podobnou operaci. Díky tomu se postupně stal důležitou osobou pro všechny z komunitu. Nehledě na možné následky. Nejenom ty psychické, ale především ty fyzické, kdy hrozilo, že se pacient možná ani neprobudí z narkózy. Ale je opravdu změna pohlaví zárukou splnění cíle i pro štěstí?
Protože poté, co se Ai přestěhuje do Tokia, jak kdyby se všechno zhroutilo. Tady nikoho nezajímá. Sice už není „půlka“, ale jako kdyby první z cílů nebyl dost. Dostaví se tedy část, kdy chce své sny skoro vzdát. Takových, kteří chtějí prorazit je tolik! Stejně jako doktor Wada, který mezitím musí řešit pracovní věci a výsměch jemu i jeho pacientům, stejně jako následky toho, kdy se na jeho sále stane něco špatného. Životy těhle dvou jsou sice na první pohled tak rozdílné, byť v tolika vztyčných bodech paralelní. S myšlenkou: hlavně to teď nevzdávej, když jsi došel tak daleko...
Krása zevnitř i zvenčí…
Tohle je mé já je film, který citlivě vypráví o niterních tématech, která formují naše myšlenky a mění naše životy. O cestě za cílem, který se na první pohled zdá možná jako nesplnitelný, vzdálený a možná i trochu nereálný. Ale stačí tomu všemu dostatečně věřit. Režisér Macumoto natočil citlivý film, který umí být stejnou mírou barevný jako temný. V momentech, kdy si Kenji přestavuje krásné věci za zvuků tanečních čísel, tak je všechno správně hravé a vizuálně krásné. Stejně jako temné, pokud dojde na těžká a náročná témata jako je například návštěva rodiny přítele, kdy dojde na rozhovor směrem „my ale chceme vnoučata“…
Stojí film Tohle je mé já za vaší pozornost?
Tohle je mé já je film, který zaujme nejenom svým příběhem založeným na skutečných událostech, ale především svým zpracováním. Byť ke svému konci působí už lehce natahovaně, rozhodně stojí za vaší pozornost. Protože režisér Macumoto natočil film, který nejenom vypadá dobře, ale zároveň je trochu k zamyšlení ohledně toho, co je v životě skutečně důležité.
Hodnocení: 9/10
Tohle byla recenze filmu Tohle je mé já. Další recenze, novinky, články a seznamy si můžete přečíst na našich stránkách.
Zdroj obrázků: Netflix
Zdroj titulního obrázku: Netflix
