Jak se podařila seriálová adaptace kritiky i čtenáři oceňované knihy Sympatizant? Víc v recenzi seriálu Sympatizant.
Sympatizant a Viet Thanh Nguyen očima čtenáře
Kniha Sympatizant se zaměřuje na události po pádu Saigonu a následného exilu v Americe. Je plná intrik, politiky, humoru, náhledu do komunity vietnamských uprchlíků a jejich ne/začlenění do místní společnosti. A taky o tom, jak zrádce hledá v řadě komunity zrádce, tedy sám sebe. A přestože je Sympatizant především politický román, autor do něj vložil neskutečnou čtivost (Pulitzerova cena za beletrii za rok 2016), takže čtení baví od začátku do konce. Tady je úplně všechno. Skvělý příběh, trochu té historie, náhled do společnosti dané doby, ale především způsob, kterým je kniha napsaná.
„Jsem špión, spáč, vyzvědač. Člověk dvou tváří. Proto asi nikoho nepřekvapí, že i mysl mám dvojitou. Nejsem nějaký nepochopený mutant z komiksu nebo hororového filmu, i když se mnou tak občas někdo jedná. Prostě jen dokážu vidět všechny problémy z obou stran. Někdy si lichotím, že jde o talent, a ačkoliv připouštím, že není nijak podstatný, jedná se patrně o jediné nadání, které mám.“
Kde mě asi nejvíc dostalo používání vsuvek ve vyprávění, do kterých jsou většinou ještě vložené další vsuvky, kde je občas i v těch vsuvkách vsuvek ještě vložená taková menší (občas i vetší) vsuvka. Povedlo se tohle všechno důstojně adaptovat? Protože po přečtení knihy jsem byla lehce skeptická, zda je to vůbec možné. Povedlo se na obrazovky tedy převést knihu Viet Thanh Nguyena tak, aby si seriál zachoval své kouzlo a pointu?
Sympatizant a Park Chan-wook očima diváka
Sympatizant začíná skvěle hned od začátku a bravurně mu vypomáhá použitá forma vizuálního média ke způsobu svého vyprávění. Jako když zpátky přetáčíte film (starší si budou pamatovat), tak se dostáváme do zmatených, nekompletních a možná ne úplně věrohodných vzpomínek, a právě oněch vsuvek, napůl francouzského a napůl vietnamského komunistického špiona v posledních dnech vietnamské války a jeho následný exil v USA.
Ale nejdřív musíme začít od začátku, kdy se setkáváme s Kapitánem (není důvod znát jeho jméno), který je nucen vyprávět svůj příběh v převýchovném táboře. A už ten první díl vám naznačí, jakým směrem se bude příběh ubírat především způsobem vyprávění, kdy je do výslechu komunistické špionky bravurně zakomponovaný úvod do celého seriálu. Už tady si vyprávění skvěle hraje s očekáváním diváka, má funkční gradaci a vy si začnete myslet, že už možná trochu víte, co je Kapitán zač, a jak přemýšlí. (Zpětně bych právě tenhle výslech dala do top tří scén celého seriálu, přestože se následně ukáže největší síla způsobu celého vyprávění a jeho podmínek v táboře.) Ale v tom se budete mýlit. Nebudete vědět možná vůbec nic až do konce.
Přesto je Sympatizant plný jak absurdních, tak příjemně vtipných situací. A celé je to vyprávěno krásně cynickým a kousavým způsobem, kdy by se to skoro mohlo zdát přes čáru očima dnešní doby (například scéna zda by čínská herečka mohla zkusit třeba nějaký přízvuk, když má hrát vietnamskou ženu, protože si celou dobu mysleli, že je vietnamka, protože „kdo se v nich má vyznat“, je naprosto bravurní, a ještě lépe zakončená).
Stejně tak má celý seriál skvělou dynamiku jednotlivých dílů, které vlastně každý působí úplně jinak, jak vypravěčsky, tak skoro až žánrově, ale zároveň skládají skvělou mozaiku, jejíž výsledek prostě drží pohromadě, a je radost se na něj dívat. Aby poslední díl, kde si už vlastně nejste jistí, zda to, co se před vámi odehrává je přesně to, co se odehrává, stejně jako Kapitán…a vy si tenhle film chtě nechtě začnete sami v hlavě přetáčet, aby jste si zkusili najít pravdu. Nebo alespoň její části. Přeci jen, máte co dočinění s nevěrohodným vypravěčem, který je schopný vám vyprávět i situace, kterých nebyl zúčastněn, protože si je odvodil podle následků chování. Závěr a celé natáčení filmu se vám do mozku zaryje na hodně dlouho. Možná až moc dlouho.
Skvělé herecké obsazení na prvním místě
Mohla bych vyprávět o hodně věcech a chválit až do nebes, ale je jedna věc, která si zaslouží vychválit ještě víc a výš: Hoa Xuande. Jako Kapitán tady exceluje a já se hned několikrát přistihla, že se musím v ději vrátit zpátky, protože jsem se prostě zasekla v zírání nad tím, co a jak předvádí. Takhle vypadá herecká symfonie. Na paty mu docela obstojně šlape Robert Downey Jr., který má to dohnání hned několik rolí. To je skvělá pointa, která vám buď dojde hned nebo až když je to explicitně ukázáno, ne protože se chtělo ušetřit za herce. A stejně si nebudete jistí, zda je tohle ten pravý důvod. Oba herci tady předvádí neskutečné výkony. Až jim budete mít chuť na konci zatleskat. Ano vedlejší postavy jsou taky skvělé. Například Toan Le v roli Generála, který začíná spíš jako taková lehce vtipná postavička, skoro až karikatura, ale postupem času z jeho chování a činů začne dost mrazit. Nebo třeba i Fred Nguyen Khan jako jako Bốn. Jeden ze tří mušketýrů (společně s Kapitánem a Mẫnem, který zůstal doma a čeká na každou zprávu od Kapitána), který se sice dostal do Ameriky, ale během odletu zažil to nejhorší, co se jenom mohlo stát. A musí nějak ustát následky.
Proč by jste se měli podívat na seriál Sympatizant?
Sympatizant je seriál, na který by se měl podívat každý. Přesto nejsem nijak naivní a uvědomuji si důvody nižší sledovanosti. Ať už tematicky nebo kvůli použitému jazyku. Poměrně dost dialogů je vedených ve vietnamštině (nebo že by v čínštině se správně zvoleným přízvukem?! Pokud ano, pan režisér Niko Damianos je jistě hrdý!) a závěrečný díl kompletně. Sympatizant od svého diváka vyžaduje částečnou pozornost. Ale pokud se zadíváte, najednou vám dojte, že jste k obrazovce přilepení z úplně jiného důvodu, než by se mohlo zdát na začátku. Není to protože se musíte tak soustředit, aby jste stíhali děj, ale protože vás děj tak vtáhne. Navíc to míchání žánrů je prostě skvěle odvedená práce. Ničeho není víc, ničeho není míň, a všechno spolu sedí.
„Konce bývají těžké, že?“, neb Sympatizant závěrem
Sympatizant je seriál, který si na nic nehraje. A svému divákovi dá přesně to, co mu hned na začátku přislíbí: kvalitní seriál jak po vypravěčské, tak po vizuální stránce, se skvěle vedeným příběhem, ve kterém si každý zvládne buď najít svoje téma, nebo bude nadšený od začátku do konce stejně jako já sama. Sympatizant si vaší pozornost zaslouží, jenom je třeba dát tomuhle nenápadnému klenotu šanci.
Hodnocení: 10/10
Zdroj titulního obrázku: HBO MAX
