Hammarskjöld – Boj za mír, ale za jakou cenu?
Filmový festival skandinávské kinematografie SCANDI nechal 15. ledna české a slovenské diváky vstoupit do tohoto kulturně odlišného světa Severu. Představuje deset žánrově různorodých filmů a první dvě epizody seriálu Hra o moc. Společnou nití, která tyto projekty spřádá dohromady jsou silné osobní příběhy s často přítomným politickým podkresem. Mezi ty se řadí právě tento výpovědní snímek kombinující skutečnost a fikci, který sleduje klíčové momenty ke konci života významného švédského diplomata, a předně druhého generálního tajemníka OSN mezi lety 1953 a 1961, Daga Hammarskjölda.
Roku 1961 studená válka praská ve švech. Tou dobou si již může zkušený generální tajemník na svůj účet připisovat prevenci mnohých konfliktů a několik diplomatických úspěchů. Osvobození amerických pilotů roku 1955, kteří byli zajatí během války v Koreji nebo vyřešení Suezské krize roku 1956, která vyústila v ozbrojený konflikt o strategicky zásadní Suezský průplav. Ovšem stěžejním pilířem Hammarskjöldova působení v úřadě dodnes zůstává jeho cíl dekolonizace afrických zemí a nastolení míru.
Na Belgii čerstvě nezávislé Kongo se ale potýká s problémem v podobě provincie Katanga, která pod vedením jejich prezidenta Moïse Tshombeho plánuje násilný mocenský převrat. Neuznává totiž výsledky voleb a premiéra Patrice Lumumbu. Ten na Organizaci spojených národů apeluje a žádá o pomoc před tím, než bude příliš pozdě. Tímto momentem začíná nezastavitelná souhra akcí a reakcí ze stran Konga a OSN, mezi kterými stojí Dag Hammarskjöld.
Lidskost není projevem neslušnosti
Život tohoto diplomata byl poznamenán osaměním kvůli vysokému pracovnímu nasazení. Vykreslení tohoto stavu probíhá velmi subtilně v klidnějších pasážích, které kontrastují živelným setkáním Valného shromáždění a bezpečnostní rady OSN. Ale i přes všednost těchto scén uvnitř Dagova bytu, který s ním obývá jeden z mála tvorů, ke kterým má vztah – jeho opice, je sdělení jasné. Hammarskjöldovův logický, diplomatický, ale především morálně správný a zásadový přístup, který někdy oponuje protokolovým postupům, k řešení dílčích fází krize je v zájmu pochopení jeho mysli a činů klíčový.
Člověk by měl až dojem, že s takovým uvažováním a vřelou lidskostí přestane krize bobtnat z pod pokličky zásadním tempem. Opak se ale stává pravdou a film se nebojí připomínat, že se nacházíme v bouřlivých šedesátých letech nežli v liberálněji smýšlejícím 21. století. Zejména skrze přesvědčivý výkon Mikaela Persbrandta tyto pasáže nahlížející na jeho smýšlení hrají na ty správné emoce. Soucit, lítost, naštvání, znechucení, ale i pocit úspěchu a naděje se v hlavní roli střídají pravidelně.
Hammarskjöld – Boj za mír umožní náhled do duše samotného Hammarskjölda
Osobní linku doplňuje spolu shledání s dávným přítelem Peterem z mládí, které v Dagovi vzbuzuje naději na šťastný soukromý život naplněný přátelstvím. S povahou jeho pozice a o to víc s jeho workoholismem ovšem nezvládá přátelský vztah dostatečně opečovávat. Ale v momentech ve kterých to zvládá, odměňuje režisér Per Fly diváky švédskými scenériemi na venkově. Formou vzpomínek se dozvídáme o Dagovu a Peterovu polibku, který přátelství tenkrát ukončil, a nástinu Hammarskjöldovy sexuality.
A není těžké si domyslet možné následky zveřejnění této informace, ze kterého by jeho odpůrci mohli těžit, obzvlášť v této době. Je to jeden z prvků, který udržuje napětí. Vzájemná debata Daga s Peterem vrcholí když Peter nalezne Dagovy zápisky básní, ze kterých jeho sexualita dle Petera vyplývá, ačkoli ji on sám nepřiznává. A teprve tyto zápisky, zveřejněné po jeho smrti, světu dovolily nahlédnout do duše Daga Hammarskjölda tak jako nikdy předtím.
Občanská válka na spadnutí
Za člověka mluví jeho činy. Proto se Hammarskjöld nebojí krizi postavit čelem a vydává se na cestu do Konga, protože politikaření a spuštění 2 operací pro stabilizaci situace v Kongu selhaly. Mnoho mrtvých, silná medializace ve světě a kritika některými státy si jiný než doslovně osobní přístup ani nežádají.
Nesmíme ale zapomínat na období studené války, z čehož plyne všudypřítomné taktizování nebo i odposlech Spojenými státy. Což vidíme pouze okrajově a to, jak zásadní vliv na situaci Spojené státy měly, zde zcela schází. Nemluvě o roli několika stoupenců vedení Katangy, kteří jsou zde do počtu a žádný zásadní vliv nemají. Nicméně pozice Konga po nezávislosti, rozumějte celé Afriky, mezi světovými velmocemi zůstává neměnná. Vyjadřuje pouze místo s přírodními zdroji a místo pro podnikání.
Prezident odtržené Katangy Moïse Tshombe se stává pouhou loutkou této špinavé hry, která rezonuje až do současnosti. A zajisté, Hammarskjöld situaci určitým způsobem také přispěl, ale vždy s tím nejčistším záměrem. Bohužel obyvatelé Konga nemusí na tyto události nahlížet stejně jako přímo nezúčastněné strany – strany pozorovatelů. Jméno Hammarskjöld v konžské oblasti zůstává kontroverzním až do dnešních dnů.
Hammarskjöld – Boj za mír závěrem
Hammarskjöld – Boj za mír zaujme kontrastem bouřlivých šedesátých letech oproti liberálněji smýšlejícímu 21. století, zároveň umožnuje nahlédnout do duše Daga Hammarskjölda tak jako nikdy předtím. Zejména skrze přesvědčivý výkon Mikaela Persbrandta film nabízí silné emoce a jedná se o silný filmový zážitek…
